Mastitida je zánětlivé onemocnění mléčné žlázy. V chovech dojeného skotu způsobuje značné ekonomické ztráty a zvyšuje náklady na výrobu mléka. Mastitidy se dělí podle průběhu onemocnění na klinické a subklinické formy. Mezi charakteristický a často jediný příznak subklinických mastitid patří zvýšený počet somatických buněk v mléce. U klinických mastitid bývá zjišťován otok, bolestivost a zarudnutí mléčné žlázy, případně mléku nepodobný sekret.
Závažnější případy jsou spojeny s celkovým narušením zdravotního stavu dojnice doprovázené horečkou, nechutenstvím, celkovým vyčerpáním a úhynem.
Cílem práce bylo vyhodnotit fenotypový vliv exteriéru holštýnského skotu k počtu somatických buněk v mléce a výskytu klinické mastitidy. Databázi pro analýzu poskytlo oddělení chovu skotu a oddělení genetiky a šlechtění hospodářských zvířat Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i. a Českomoravská společnost chovatelů, a. s. Údaje o výskytu klinické mastitidy byly zaznamenávány v šesti podnicích v České republice od roku 1997 do roku 2020. Hodnotily se dojnice na první laktaci.
Klinická mastitida byla sledována v sedmi obdobích laktace a souhrnně za celou laktaci. Pro analýzu byla dále použity data o počtu somatických buněk zaznamenané v rámci kontroly mléčné užitkovosti. Lineární popis zevnějšku zpracovávali pracovníci Svazu chovatelů holštýnského skotu ČR, z. s., a pracovníci Českomoravské společnosti chovatelů, a. s.
K odhadu genetických parametrů byly použity záznamy od 17 622 dojnic ohodnocených v rozmezí od 30 do 210 dnů po prvním otelení. V naší analýze jsme se zaměřili na znaky mléčné žlázy a tělesnou kondici, která odráží celkový výživný stav dojnic. Z provedených analýz bylo zjištěno, že nejvyšší výskyt klinické mastitidy byl zaznamenán v první fázi laktace. Vyšší výskyt klinické mastitidy souvisel s náchylností dojnic vůči onemocněním během poporodního období. Vzájemný vztah výskytu klinické mastitidy a počtu somatických buněk naznačoval, že nedostatečně léčená klinická mastitida mohla přecházet do chronické a subklinické formy, která se projevovala zvýšeným vylučováním somatických buněk.
Více si přečtete ve Farmáři č. 8/2022.*
