Světová organizace pro zdraví zvířat (WOAH) deklaruje: „Používání antimikrobiálních látek na podporu růstu musí být celosvětově zcela ukončeno.“
Téměř 20 % zemí, které se účastní WOAH, stále uvádí, že používají antimikrobiální látky k podpoře růstu. Odhaduje se, že 76 % z nich neprovedlo žádnou předběžnou analýzu rizik.
Znepokojující statistika
Ještě znepokojivější je, že ne méně než 11 % těchto zemí stále používá jako stimulátory růstu alespoň jednu z nejdůležitějších antimikrobiálních látek s nejvyšší prioritou pro humánní medicínu, jako je kolistin.
A nejméně 50 % zúčastněných zemí, které používají antimikrobiální látky jako stimulátory růstu, nemá zaveden žádný regulační rámec.
Organizace také poznamenala, že v některých zemích se označování určitých doplňkových látek určených ke zvýšení produktivity nezmiňuje o přítomnosti nízkých dávek antimikrobiálních látek, které jsou pak nevědomky podávány zvířatům veterináři a zemědělci. Tyto postupy nejsou v souladu s mezinárodními normami WOAH ani s globálním akčním plánem pro antimikrobiální rezistenci (AMR).
Ukončit neveterinární použití atb.
„Příslušné orgány a živočišná výroba musí plnit své povinnosti a postupně ukončit používání antimikrobiálních látek na podporu růstu zvířat."
Měly by zkoumat a propagovat alternativy ke zlepšení produktivity zvířat, podle potřeby, uvedla organizace. Od roku 2015 shromažďuje údaje o množství a důvodech použití antimikrobiálních látek u zvířat.
Normy WOAH jasně rozlišují mezi veterinárním lékařským použitím antimikrobiálních látek – které je omezeno na léčbu, tlumení a případně prevenci infekčních chorob – a neveterinárním lékařským použitím. Podávání antimikrobiálních látek na podporu růstu u zvířat je neveterinárním lékařským použitím a nesmí být postaveno na roveň použití k prevenci nákaz, které vyžaduje, aby zvířata byla vystavena prokázanému riziku onemocnění, pokud není léčivý přípravek podáván.
Omezení používání antibiotik v chovech drůbeže
Německé spolkové ministerstvo pro výživu a zemědělství financuje výzkumný projekt zaměřený na snížení používání antibiotik v chovu drůbeže při zachování dobrých životních podmínek zvířat. Projekt vede Julia Steinhoff-Wagnerová, profesorka výživy a metabolismu zvířat na Technické univerzitě v Mnichově (TUM), ve spolupráci s Dr. Celine Heinemannovou z Institutu živočišných věd na univerzitě v Bonnu.
Josef Svoboda, zdroj Feednavigator
Celý článek najdete v Krmivářství 1/2024. *