01.11.2011 | 10:11
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Cena vytlačuje kvalitu

Produkce rodinné firmy Š&L drůbežárna Vejprnice, s. r. o. se pohybuje na úrovni okolo 25 miliónů konzumních vajec. Z vyprodukovaného množství jich zhruba jednu polovinu zobchodují ve skořápkách a druhou ve vaječných polotovarech. V rámci tohoto sortimentu západočeští drůbežáři nabízejí i tzv. dlouhá vejce, která jsou žádaným sortimentem jak ve studené kuchyni, tak v lahůdkářské výrobě.

Firmu Š&L drůbežárna Vejprnice, s. r. o., založili v roce 1992 Václav Štěfánek a Jaroslav Lobkowicz. V areálu drůbežárny, kterou Štefánkovi získali v rámci restitučních nároků od státního statku Úlice společnost postupně vybudovala potřebné zázemí, včetně třídírny a výrobny na zpracování vajec. Pokud nebudeme hovořit o povinné technologické rekonstrukci, tak posledním investičním počinem západočeských drůbežářů bylo vybudování bioplynové stanice o výkonu 536 kW, která je z pohledu tržeb pro podnik důležitým stabilizačním prvkem.
„V současné době obhospodařujeme 400 ha orné půdy, na níž pěstujeme pšenici, řepku a kukuřici. Zatímco technickou plodinu zobchodujeme, pšenici dostáváme z výkupu zpět ve směsích a kukuřicí krmíme bioplynovou stanici, kterou máme v provozu tři roky. Ve třech snáškových halách jsme až do loňského roku měli v klecích 79100 nosnic, ale po povinné technologické obměně jich je momentálně o 20 % méně, respektive 662 540 kusů, což se samozřejmě shodným podílem promítne do snížení produkce,“ prozradil v úvodu jednatel dnes již rodinné společnosti Václav Štěfánek junior.

Obohacené klece jako ekonomický kompromis
Především z ekonomických důvodů tuzemští producenti konzumních vajec z povolených alternativ vyplývajících ze Směrnice rady evropské unie 1999/74/ES volí obohacené klece.
„V naší volbě jsme také vycházeli z toho, že máme vlastní odchovnu kuřic s klecovou
technologií, kterou jsme zrekonstruovali před deseti lety. Na základě výběrového řízení jsme pořídili obohacené klece akciové společnosti Vibox, která nám udělala po všech stránkách nejlepší nabídku. Technologickou výměnu tří snáškových hal jsme realizovali po etapách, dvě z nich jsme zrekonstruovali v loňském roce, poslední jsme dodělali letos,“ pokračoval Štefánek.
Zmiňované klece se standardně vyrábějí z pozinkovaných materiálů, ale na přání zákazníka mohou být podlaha, dvířka a vykulovače vajec potaženy polyetylénem. Posuvná dvířka jsou v provedení s příčným nebo podélným členěním drátů a jsou opatřená zámkem proti samovolnému otevření. Krmný žlab svým tvarem minimalizuje ztráty krmiva a uchycením na konzolách zajišťuje vysokou stabilitu krmného systému. Konstrukce klece umožňuje řešení krmného systému portálovým vozem s dávkovací vaničkou nebo plochým řetězem. Napájení je řešeno středem chovných oddělení, požadovaný tlak vody je regulován tlakovými regulátory se stavoznaky pro kontrolu výšky vodního sloupce. Součástí napájecího systému je pak signalizace ztráty vody, centrální panel s filtry, vodoměr a dávkovač léčiv. Pod rošty jednotlivých etáží je plastový pás, který každé tři až čtyři dny dopravuje již předsušený trus na pásový příčný dopravník.

Široká nabídka vaječných výrobků
Jak již bylo zmíněno z celkového objemu 25 miliónů vyprodukovaných vajec jich vejprničtí producenti asi dvě třetiny zobchodují ve formě vaječných polotovarů. V jejich nabídce nechybějí majonézy ani tatarské omáčky, z dalších produktů to jsou vařený vaječný bílek (celý, krájený), vařené vaječné zlomky, vařená loupaná vejce (v nálevu) a pasterované hmoty (žloutek, bílek, vaječná melanž). V rámci tohoto sortimentu jsou speciální nabídkou tzv. dlouhá vejce, což je vlastně obchodní označení pro válec vařené bílkovinné hmoty se žloutkem uprostřed.
„Nejen díky technologické obměně, ale zejména z důvodu přetlaku vajec na trhu jsme se s podílem vaječných polotovarů z celkové produkce momentálně dostali na polovinu. Museli jsme omezit vlastní výrobu, protože nás z trhu vytlačily dumpingové dovozy vajec z Polska, konkrétně z likérek, kam jsme dodávali nezanedbatelné objemy tekutých vaječných hmot. Ve vztahu k odbytu jsou dalším problémem obchodní řetězce, jejichž prioritou je chemizace, neomezená trvanlivost a nezničitelnost. U našich výrobků garantujeme minimální trvanlivost jednadvacet dnů a doporučení, abychom dobu spotřeby zvýšili chemickou cestou je v rozporu s naším podnikatelským záměrem. Bohužel tak kvalitu na trhu vytlačuje cena, “ nechal se slyšet vedoucí výroby Ing. Jaroslav Hrdlička.
Podle statistik ministerstva zemědělství se k nám v roce 2010 dovezlo vůbec největší množství vajec za posledních deset let, a to 615 696 000 kusů, z čehož bylo 384 246 000 vajec ve skořápce a 231 450 000 vajec ve formě vaječné hmoty. K významným dovozcům této komodity na náš trh patří tradičně Polsko.
„Na trhu nabízená polská vejce za devadesát haléřů mají pro domácího producenta likvidační účinky. Pokud si vyhodnotíte ekonomiku výroby jednoho vejce, tak se stejná částka promítne jen v nákladech na krmení. Když k tomu připočítáte povinnou výměnu technologií, která nás zatížila odpisy, pak výrobní náklady jsou nesrovnatelně jinde. Na jedné straně unie nařizuje co máme dělat, ale na druhé nedělá nic pro ochranu domácího trhu . Podle mého názoru by tyto aspekty měly být v symbióze,“ konstatoval na závěr jednatel společnosti Š&L drůbežárna Vejprnice, s. r. o., Václav Štěfánek.

Klíčové informace:
- Firma Š&L drůbežárna Vejprnice, s. r. o., působí na domácím trhu od roku 1992.
- Celková produkce dnes již rodinné firmy se pohybuje na úrovni okolo 25 miliónů konzumních vajec.
- Z vyprodukovaného množství jich zhruba jednu polovinu zobchodují ve skořápkách a druhou ve vaječných polotovarech.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down