Plemeno landrase je druhým celosvětově nejrozšířenějším plemenem prasat. Patří mezi mateřská plemena a tím se řídí i jeho šlechtění. Největší tlak je samozřejmě na počet selat, kdy hlavním selekčním kritériem je počet dochovaných selat. Na takový znak však působí celá řada negenetických vlivů a je proto obtížné na něj přímo šlechtit. Prakticky všechny světové šlechtitelské programy se tak zabývají vyrovnaností vrhu, vitalitou selat či mléčností matky, které přispívají k přežívání selat. Vedle reprodukce je ale i u mateřských plemen vyžadován velký tělesný rámec. Obzvlášť u plemene landrase je ceněna velká délka středotrupí, kterou je toto plemeno charakteristické. Samozřejmostí je velmi dobrá růstová schopnost.
Plemeno landrase je v České republice, v porovnání s plemenem české bílé ušlechtilé (viz NCH 4/20015), chováno podstatně kratší dobu. Vzniklo na základě dovozů z Polska, Kanady, Německa a Švédska. V průběhu let přibyly importy i z jiných států, zejména z Dánska a Norska, které ovlivnily jeho dnešní podobu. První plemenná prasata landrase, jejichž typickým plemenným znakem je klopené ucho a delší středotrupí, byla importována na začátku šedesátých let minulého století, když se začínaly zlepšovat podmínky ve výživě a krmení prasat. Původním záměrem bylo jejich využití pro jednoduché užitkové křížení, zejména s plemenem ČBU. V menší míře bylo kanců landrase využito i pro tehdejší záměr zušlechťovacího křížení s bílým ušlechtilým plemenem, s nimž se pracovalo v menším počtu chovů, zejména ve východních Čechách. Za všechny jmenujme nejznámější z nich, Dlouhou Ves u Rychnova nad Kněžnou. Od počátku programu hybridizace, se kterým bylo u nás započato v sedmdesátých letech, bylo plemeno až do současnosti úspěšně používáno k tvorbě prasnic – kříženek F1 generace pro produkční chovy, zejména s plemenem bílým ušlechtilým. Nové poslání v programu hybridizace, jako jednoho z mateřských plemen, zvýraznilo požadavek na reprodukční vlastnosti a vyšší počty živě narozených selat ve vrzích a na intenzitu růstu.*
Více se dočtete v srpnovém čísle časopisu Náš chov
