Cesty k bezproblémovým sousedským vztahům

Šelmy a dravci zastávají důležitou funkci v každém přirozeném ekosystému.

Střety mezi chovateli hospodářských zvířat, tedy přesněji mezi jimi chovanými zvířaty a divokými predátory jsou v některých částech světa v podstatě na denním pořádku. V důsledku těchto interakcí mívají chovatelé v takových lokalitách k dispozici více či méně efektivní metody, jak svá zvířata před útoky šelem a dravců chránit. Nicméně, v mnoha oblastech, kam patřila i Česká republika, došlo – mnohdy již v poměrně vzdálené minulosti – k vyhubení velkých šelem a tamní chovatelé již desítky až stovky let nemuseli problematice ochrany stád před jejich útoky věnovat svou pozornost.

 

Hlavní funkcí predátorů v přírodě je odstraňování slabých jedinců z volně žijících populací býložravců. Avšak v některých oblastech není neobvyklé, že se šelmy rozhodnou lovit i v ohradách s hospodářskými zvířaty.

Dřívější studie přinesly zprávy o tom, že zdroje potravy vlků, kteří jsou doma ve vnitrozemí střední Asie, většinou zahrnují pastevně chovaná hospodářská zvířata. To není zrovna výsledek, který by potěšil, a to nejenom chovatele v tamní oblasti. Je zřejmé, že to dříve či později vede k nárůstu problémů mezi majiteli stád, v případě Mongolska nomádskými pastevci, a divoce žijícími šelmami, což jsou nejenom v této oblasti, ale v posledních letech i v České republice či Německu, vlci.

Jako klíčový faktor by se mohl jevit rozdíl v lokalitách, na nichž jsou doma jak šelmy, tak stáda hospodářských zvířat. Bohužel, podmínky nejsou všude natolik příznivé, aby divoce žijícím šelmám byl k dispozici dostatek přirozené kořisti a nemusely se vydávat za potravou na pastviny s hospodářskými zvířaty. V takových případech přichází ke slovu potřeba ochrany zvířat před útoky predátorů. Po pravdě řečeno to není nic nového, již od nepaměti dělají majitelé stád vše proto, aby zabezpečili svůj majetek před zloději, dravci a šelmami, pro něž je to do značné míry opravdu velmi snadná kořist, ať už se jedná o drůbež, malé přežvýkavce či mláďata. A jak již bylo zmíněno, v mnoha oblastech to došlo tak daleko, že byly velké šelmy vyhubeny. Hospodářská zvířata na pastvině mohou za určitých podmínek představovat pro masožravce jako jsou vlci, rysi, pumy a levharti, poměrně snadnou kořist. Univerzální řešení, které by vyhovovalo vždy a všem, bohužel ani v tomto případě neexistuje. Pokud jde o útoky šelem na hospodářská zvířaty, tak vždy vstupuje do hry více faktorů. Záleží nejenom na jednotlivých účastnících, ale také na konkrétní krajině, rozsahu a nákladech chovatelských opatření. Je nutné hledat mezi možnostmi, které nemají fatální následky na „útočníka“ a nevedou k problémům se zákonem pro ty, jež se snažili bránit svůj majetek. Mezi těmito možnostmi se nachází využití speciálně vycvičených psů, světelných či akustických plašičů, případně elektrických plotů, které by měly udržet šelmy v dostatečné vzdálenosti od zvířat. K dalším možnostem patří pravidelné přesouvání zvířat mezi pastvinami nebo jejich zavírání na noc do bezpečných ohrad či stájí, což také ztěžuje predátorům lokalizaci kořisti a lov. Je evidentní, že je důležité vycházet ze znalostí místních podmínek a dostupných možností.

Ing. Anna Marcinková

 Podrobnější informace v časopisu Náš chov 3/2022.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down