Drůbeží maso – dietní surovina, jejíž přípravu zvládne v podstatě každý a v poměrně krátkém čase, což většina chvátajících konzumentů upřednostňuje. A nelze opomenout ani jeho příznivou cenu. Není divu, že roste poptávka, kterou je potřeba naplnit. Chovatelé drůbeže se snaží o její pokrytí, a to i v nesnadných podmínkách, které představují zvýšené nároky na welfare a rozšiřující se antibiotická rezistence v chovech.
Spotřeba drůbežího masa neustále stoupá, a to i v České republice, kde s přibližně 27 kg na osobu a rok zaujímá druhé místo za masem vepřovým, které s asi 43 kg na osobu a rok představuje zhruba polovinu celkové spotřeby masa průměrného Čecha. Podle Situační a výhledové zprávy dosáhla domácí spotřeba v roce 2019 více než 407 tisíc tun živé hmotnosti. I když se chovatelé snaží, tak z pohledu soběstačnosti tvoří domácí produkce ve výši téměř 266 tisíc tun živé hmotnosti pouhých 65,2 %. Zbývající část poptávky pokrývá import – na necelých 167 tis. tun živé hmotnosti se podílel dovoz především z Polska (63,4 %), Maďarska (10,5 %) a Německa (8,3 %).
Drůbežářský průmysl se snaží tomuto trendu přizpůsobit, ale na druhé straně musí vyhovět stále stoupajícím nárokům na welfare a vyrovnat se s komplikacemi, které přináší technologické změny, vyšší požadavky na biosekuritu a další opatření, jejichž cílem je chránit spotřebitele a životní prostředí. To zrovna nepatří mezi snadné (a už vůbec ne levné) úkoly.
Drůbež se obvykle chová ve velkých počtech a vysokých koncentracích, což s sebou přináší riziko v podobě zvýšeného infekčního tlaku, horší pohody zvířat a nebezpečí vysokých ztrát. Prevence zdravotních problémů a s tím spojených ztrát bývala zajišťována s pomocí medikovaných krmných směsí, které nejenom držely patogeny na uzdě, ale přinášely i benefit v lepším růstu kuřat. Avšak každá mince má dvě strany a takové preventivní dávky antibiotik v řadě případů vedly k dalším problémům, mezi něž patří především vznik antibiotické rezistence patogenů. A tak se antibiotika postupně vyřazují a vědci na celém světě usilovně hledají alternativní řešení, která by jejich účinky nahradila. Efektivní pomocníky pro zdraví a pohodu v hejnech se snaží najít třeba mezi přírodními preparáty, v genetické výbavě, v úpravách technologií a systému chovu.