Charollais je ideální volba pro využití v užitkových chovech

Ovce francouzského plemene charollais patřily mezi první masná plemena chovaná u nás po roce 1989, kdy se v sektoru chovu malých přežvýkavců začalo přecházet kvůli nezájmu o vlnu na plemena ovcí s masnou užitkovostí. Velmi dobrá užitkovost a plodnost a v neposlední řadě i výjimečná kvalita masa uvedeného krátkovlnného plemene je však vykoupena jeho vyššími nároky na pastvu a výživu v zimním období. Své o tom vědí Martin Beránek, který spolu se svým otcem Milanem chová charollaiské ovce již více než třicet let.

Podle údajů Svazu chovatelů ovcí a koz, z. s., je do kontroly užitkovosti zapojeno celkem 157 bahnic (včetně kříženců) plemene charollais ze čtrnácti chovů. Patří k nim i stádo Ing. Martina Beránka, který je předsedou Klubu chovatelů ovcí plemene charollais. 

„Aktuálně mám v kontrole užitkovosti pětadvacet bahnic. V chovu aktuálně využívám dva berany linií Chevrolet a Chaber. Problém je, že plemenné berany produkuje možná jen polovina chovatelů v kontrole užitkovosti. A vzhledem k tomu, že Nečtinská zemědělská a. s., co by nástupnická společnost ZD Nečtiny, která byla největším chovatelem ovcí plemene charollais u nás, skončila s chovem ovcí, nebylo kde brát plemenný materiál. S omezením dovozu se zvýšilo riziko příbuzenské plemenitby, atak jsme se v rámci našeho klubu rozhodli jednat. Loni se nám podařilo zorganizovat nákup tří plemenných beranů s několika jehnicemi z úspěšných chovů ve Francii, a to od rodin Meunierových a Berlandových. Mimochodem, Denis Berland je zároveň předsedou hlavní šlechtitelské organizace OS Mouton Charollais. Dva z dovezených beranů jsou zakladatelé nových linií. Zatímco v mém chovu bude působit linie Chaber, kolega Matěj Dohnal z Vísky, což je místní část města Sedlec-Prčice, který dovoz ze zahraničí zorganizoval, má linii Chadam,“ uvedl Ing. Martin Beránek, který před devíti roky převzal farmu po otci.

Ovce jsou celoročně na pastvině

Na ovčí farmě v obci Petřiny na Vlašimsku Ing. Beránek aktuálně hospodaří přibližně na třiceti hektarech zemědělské půdy, z nichž většinu, respektive dvacet hektarů vlastní. Veškerou výměru má zatravněnou, což mu dává možnost, vytvořit dostatečnou zásobu sena a senáže na zimu. Se senážemi zde začíná od poloviny května, seno suší o měsíc později.

Základní stádo o celkovém počtu 80 bahnic (v čistokrevné plemenitbě 25 ovcí charollais a 25 bahnic suffolk, zbývající počet jsou bahnice zwartbles určené pro užitkové křížení) je celoročně venku, kde se pase pohromadě. K pastvě mají ovce k dispozici celkem šest oplůtků, kde v jsou každém přibližně dva až tři týdny, podle výměry. Vodu k napájení zvířata přijímají z napáječek, které má chovatel napojené na veřejný zdroj vody.

„Zpočátku jsme bahnili na přelomu února až března. Protože jsme ale neměli odpovídající zázemí, výsledky nebyly optimální. Tak jsme posunuli porody o dva měsíce, respektive na přelom dubna a května. Posunutím termínu porodů do začátku pastvy je ideální i z hlediska výživy. Čerstvá píce je na podporu laktace přeci jen vhodnější než zimní krmná dávka kombinovaná ze senáže a sena, kterou podávám bahnicím v době březosti. Asi dva, tři týdny před plánovaným termínem porodu ovce přikrmuji jádrem, respektive komerční směsí, kterou ještě míchám s mačkaným ovsem. Jehňata ve školkách přikrmuji směsí ČOJ, případně TMR jehňata, která kromě prémiového müsli obsahuje i štípanou slámu.  Základem krmné dávky je však pastva s tím, že seno mají ovce k dispozici celoročně,“ doplnil zkušený ovčák.

Odbyt a záměry do budoucna

Spolu s kříženci se na farmě odchová okolo 130 jehňat ročně. Zatímco beránky chovatel odstavuje od matek mezi čtvrtým a pátým měsícem věku, jehnice přemísťuje od matek asi měsíc před připouštím, které vychází zpravidla na začátek listopadu. Do chovu nechává pouze jehnice z čistokrevných stád, po pěti na každé plemeno. Přibližně stejný počet jehnic se 100% podílem krve zwartbles nakupuje do mateřské pozice pro využití v užitkovém stádu.   

„Dohromady vyprodukujeme 10 až 15 aukčních beránků, s nimiž jezdíme na nákupní trhy hlavně do Sedlčan. Za dobu, co se chovem charollaiských ovcí zabýváme, jsme si vybudovali dobré jméno a s odbytem plemenného materiálu nemáme problém. Vrací se k nám spokojení zákazníci nebo noví zájemci, kteří dostanou na nás reference. Pokud jde o záměry do budoucna, rád bych udržel počet zvířat v kontrole užitkovosti. Celkové stavy zvířat zvyšovat nechci, protože chodím do zaměstnání. A pokud přeci jen ano, tak bych navýšil počty ovcí plemene charollais. Je to velmi kvalitní masné plemeno s obrovským potenciálem pro využití v užitkovém křížení. Ovšem k dosažení odpovídající produkce masa, které má vysokou kvalitu, je nezbytné věnovat francouzskému plemeni ovcí přeci jen více pozornosti,“ vzkázal na závěr naší reportáže Ing. Beránek.