Kukuřice setá (Zea mays L.) je jednou z nejvíce pěstovaných plodin na našem území. Dle Českého statistického úřadu byla v letošním roce (2021) kukuřice pěstována na 318 tisících hektarů. V loňském roce (2020) se kukuřice pěstovala celkem na 313 tis. ha, z toho na zeleno a na siláž 234 tis. ha, na zrno 79 tis. ha. V roce 2019 kukuřice zaujímala celkem 307 tis. ha, z toho na zeleno a na siláž 231 tis. ha., na zrno 76 tisíc hektarů.
Ačkoliv na kukuřici připadá větší množství pěstebních ploch, choroby kukuřice obecně v našich podmínkách nemají příliš velký dopad na výnosy. Nejčastěji se uplatňují choroby houbového původu. Z houbových chorob můžeme jmenovat rzivost kukuřice, obecnou snětivost kukuřice, obecnou listovou spálu kukuřice a helmintosporiovou skvrnitost kukuřice. V posledních desetiletích vlivem změn klimatu dochází k nárůstu důležitosti tzv. fusarióz kukuřice způsobovaných houbovými patogeny rodu Fusarium.
Fusariózy
Kukuřici napadá několik druhů fusarií. Klíční rostliny může zdecimovat tzv. padání klíčních rostlin, které se projevuje vodnatěním, vadnutím žloutnutím a odumřením klíčních rostlin. Toto onemocnění označujeme jako komplexní, protože se na něm podílí několik druhů nejen fusarií (např. Fusarium graminearum ad.), ale i jiných patogenů (Pythium sp., Rhizoctonia sp. aj.). Prvotními příznaky je špatná klíčivost a vzcházivost osiva. Dochází k napadení cévních svazků v kořenech a mladé rostliny nejsou schopny ideálně přijímat vodu a v ní rozpuštěné živiny. Odolnější rostliny mohou vykazovat příznaky infekce až v pozdějších fázích růstu. Infekce postupem času u odolnějších rostlin prostupuje až do stébla. Na příčném řezu můžeme pozorovat hniloby (hnědnutí) napadené části rostliny.
Růžová hniloba palic a bělorůžová hniloba obilek kukuřice jsou choroby, které výrazně ovlivňují kvalitu sklizně. Způsobuje je několik druhů fusarií (např. F. graminearum, F. proliferatum, F. verticillioides ad.) včetně jejich pohlavních stádií. V počátcích infekce lze pozorovat růžové až červené skvrny na stéblech a pochvách napadených rostlin. Později se na rostlinách objevuje narůžovělé až červené mycelium. Rostliny se mohou při silnějších infekcích lámat – v některých případech lze uvnitř rostliny pozorovat chomáčky vzdušeného mycelia. Hniloba palic typicky postupuje od špičky dolů. Bílé až bělorůžové mycelium postupně prorůstá palicí od špičky dolů, za vhodných podmínek pokrývá velkou plochu palic. Pokud dojde k silnější infekci, obilky mohou měnit barvu, praskat a trouchnivět. Rozvoj těchto chorob podporují vlhké a teplé podmínky v průběhu kvetení. Na druhou stranu, šíření patogena podporují chladnější a vlhké podmínky, které jsou typické pro konec vegetace kukuřice před sklizní.*
