ZOD Žichlínek hospodařící nedaleko Lanškrouna se díky svým výsledkům v chovu dojnic pravidelně umisťuje na výherních příčkách chovatelských klání, ať již jde o Mléčnou farmu roku, či některou ze svazových soutěží. Při počtu bezmála 1900 dojnic je zřejmé, že všechny procesy v chovu musejí být správně nastaveny, zkrátka že vše musí šlapat jako švýcarské hodinky.
ZOD Žichlínek obhospodařuje výměru 6100 hektarů zemědělské půdy, z níž 1100 ha připadá na trvalé travní porosty. Na orné půdě se pěstují obiloviny na dvou tisícovkách hektarů, řepka zaujímá plochu 1000 ha, kukuřice se pěstuje na 800 hektarech a víceleté pícniny na stejné ploše.
Menší část výměry je oseta lupinou, hrachem a cukrovkou, součástí orné půdy jsou také nektarodárné pásy.
ZOD Žichlínek se dlouhodobě věnuje chovu skotu s výbornými výsledky, nemalé finance podniku přináší také dvě bioplynové stanice, pro něž je určena část produkce kukuřice a senáží, a samozřejmě kejda ze živočišné výroby.
Historicky se v Žichlínku chová jak holštýnský, tak český strakatý skot. Ve středisku Luková najdeme aktuálně 940 holštýnek, v Lubníku je ustájeno 400 českých strakatých krav a v Tatenicích jsou obě plemena v poměru zhruba 50 : 50, celkem se jedná o 450 dojnic. Jak říká hlavní zootechnik Ing. Ondřej Blabolil, v poslední době se v podniku navyšují stavy z vlastního obratu, do konce roku se počítá s celkovým počtem 1900 krav. „Celkem chováme zhruba 4000 kusů skotu,“ komentuje hlavní zootechnik.
Jalovice od sedmi měsíců věku ze střediska Luková jsou ustájeny na farmě v Damníkově. Zde se zapouštějí a jako vysokobřezí se vracejí zpět do Lukové. Z Lubníku a Tatenic putují tříměsíční jalovičky do teletníku v Žichlínku, ve 12 měsících věku se přesouvají do Albrechtic a jako vysokobřezí se vracejí zpět na svoji farmu.
Tato poměrně složitá logistika je dána především vysokými počty plemenic a kapacitou jednotlivých stájí. Omezený počet ustájovacích míst i mizivý zisk jsou také důvodem prodeje býčků obou plemen ještě z bud, a ne jako zástavu v minulosti.
„Na odchov jalovic klademe velký důraz,“ konstatuje Ing. Blabolil s tím, že na všech farmách jsou nastavené protokoly, které ošetřovatelé dodržují. Mezi nezbytné úkony patří především včasné napojení kvalitním mlezivem s přídavkem sušeného kolostra pro ještě rychlejší vytvoření imunitního systému telat. Plošné drenčování neprovádějí, podle zootechnika je to zbytečně velký zásah do organismu nedávno narozeného jedince. Na co dbají, je očkování: „Standardně se očkují krávy i jalovice před porodem proti rota- a koronavirům, telata po narození dostávají intranasální vakcínu proti respiračním onemocněním, injekčně pak proti trichofytóze a v Lubníku a Tatenicích i proti klostridiím. „Prevence je vždy lepší a mnohdy i levnější než léčba,“ komentuje Ondřej Blabolil a dodává, že díky těmto postupům se mohou v ZOD pochlubit dlouhodobě nízkými procenty mrtvě rozených i uhynulých telat.
Nezbytný je i výběr kvalitní mléčné náhražky (pro jalovice, býčkům se podává nativní okyselené mléko), a také zkrmování startéru obsahujícího vločky (do dvou měsíců věku) a štípanou slámu (do čtyř měsíců). Následuje pozvolný přechod na TMR obsahující kukuřičnou siláž, jetelovou senáž, koncentrát a seno.*
