Chov drůbeže na prvním místě

Společnost Integraz, spol. s r. o., působící na Litoměřicku se specializuje na živočišnou výrobu, v jejímž rámci jsou výkrm prasat a brojlerových kuřat stěžejními chovatelskými disciplínami. S vyprodukovaným objemem 2500 tun kuřecího masa severočeští chovatelé patří k největším producentům v regionu. Vzhledem k vynaloženým investicím do chovu prasat má uvedená společnost velmi dobře nakročeno k tomu, aby se stala regionálním lídrem i pro komoditu vepřové maso.

Společnost Integraz, spol. s r. o. byla založena v roce 1992 za účelem pronájmu Společného zemědělského podniku Záhorčí, který se zabýval výhradně živočišnou výrobou, reprezentovanou chovem prasat a mladého skotu. Krmiva na farmy v Záhorčí a Kyškovicích byla zajišťována nákupem z okolních členských podniků, především JZD a Státních statků, s jejichž zánikem samozřejmě vyvstal problém.
„Věděli jsme, že živočišná výroba se bez vlastní krmivové základny neobejde, atak jsme se začali intenzivně zajímat o možnosti, jak potřebnou půdu získat. Nejprve jsme v roce 1994 převzali část rostlinné výroby po rozpadajícím se Státním statku Most. Takto nabitých 1750 ha orné půdy jsme po získání podílu akciové společnosti Texal o dva roky později ještě rozšířili o dalších 2100 ha. Následovala transformace Společného zemědělského podniku na akciovou společnost a odkup veškerých akcií společností Integraz, spol. s r. o. pro ŽV Záhorčí. Kvůli posílení finančních zdrojů jsme zhruba před osmi lety umožnili vstup zahraničnímu kapitálu, konkrétně nizozemské společnosti AJB-Agro Jacco Bohemia B. V., která momentálně vlastní 65 procent obchodních podílů,“ informoval ředitel firmy Ing. Jan Petrželka.
V současné době společnost z Ústeckého kraje hospodaří spolu se svojí dceřinou firmou na rozloze zhruba 4100 hektarů zemědělské půdy, z níž je 3500 ha orné. Na této výměře pěstují především obiloviny, kukuřici na siláž, řepku, slunečnici a hořčici. Od samého počátku se společnost zabývá především živočišnou výrobou, kterou provozuje hned ve čtyřech ze svých pěti středisek, respektive v Záhorčí (výkrm prasat) dále v Kyškovicích (výkrm brojlerů), v Radenově (chov krav bez tržní produkce mléka) a konečně v Chodounech (výkrm býků). Aby byl výčet úplný zbývá ještě doplnit, že středisko s rostlinnou výrobou v Havrani slouží jako krmivová základna. S podobným záměrem je řízena i dceřiná společnost Texal, a. s., která obhospodařuje dva tisíce hektarů orné půdy. V jejím areálu živočišné výroby v Počeplicích se pro nizozemskou společnost Beniie Boerkamp B.V. ještě smluvně vykrmují býčci do hmotnosti okolo 400 kg.

Jedenáctileté zkušenosti

Výkrm kuřecích brojlerů je pro podnik novodobou kapitolou, která začala psát svou historii teprve před jedenácti lety. V areálu původního velkokapacitního teletníku v Kyškovicích se k tomu účelu zrekonstruovaly první čtyři stáje. O pět let později se naskladnily ještě dvě haly, čímž se jednorázová kapacita zástavu dostala na úroveň 180 tisíc kuřat. Při sedmi a půl vykrmených turnusech (15 za dva roky) se tak na farmě vyprodukuje 2500 tun kuřecího masa ročně.
Kuřata se vyskladňují ve 37 dnech věku s tím, že tzv. před výběr se provádí ještě o čtyři dny dříve. „Vozíme je na porážku do Vodňan, kde mají požadavek na lehčí brojlery. Zatímco průměrná hmotnost asi 20% ze zástavu před vybraných brojlerových kuřat je na úrovni okolo 1,75 kg, průměrná hmotnost celého turnusu je ještě asi o třicet dekagramů vyšší. Tímto způsobem se nám daří zvyšovat a maximálně zefektivňovat produkci,“ liboval si vedoucí farmy Miloslav Čermák.
Výkrmové haly jsou osazené krmnou a napájecí technologií Roxell v podobě eliptických krmítek HaiKoo a kruhových Minimax a kalíškových napáječek Sparkcup. Podle Čermáka jde o bezproblémovou technologii, která se dá spolehlivě udržovat v požadované čistotě. „Preferujeme kalíškové napáječky, protože když kuřata vidí hladinu vody, tak se rychleji rozpijí. To je stejně důležité, jako je co nejrychleji navyknout na příjem krmiva, zpočátku v podobě drcených granulí. Od pátého dne věku kuřata přikrmujeme i celou pšenicí. Její počáteční tříprocentní podíl v krmné dávce postupně navyšujeme tak, že za celou dobu výkrmu odpovídá 16 až 18 %. Počítačem řízený automatický systém příkrmu celého zrna pšenice, který praktikujeme od loňského roku nám zefektivnil výrobu jak po stránce zootechnické, tak ekonomické. Stále hledáme cesty k levnější produkci ve všech oblastech, včetně výživy, která je jednou z nejnákladnějších položek. V tomto ohledu však základním vodítkem zůstává doporučení šlechtitelských firem,“ doplnil vedoucí farmy a v zápětí pokračoval: „K maximálnímu zefektivnění výroby přispívá také organizace práce mezi porážkou a naskladněním dalšího turnusu. Halu po pečlivém mechanickém vyčistění a vydezinfikování nasteleme řezanou slámou, kterou ve slabé vrstvě asi do pěti centimetrů navezeme na vyhřátou betonovou podlahu. Pro dosažení teploty betonové podlahy okolo 28 °C je však nutné dva až tři dny před nastláním halu temperovat. Efektu teplé podlahy se však docílí jen při určité výšce podestýlky, její větší vrstva naopak izoluje. Podlaha se udržuje teplá během celého turnusu, a to nejen díky teplu, které kuřata vydávají, ale i fermentačním procesům v podestýlce. Spolehlivým signálem ukazujícím na funkční podlahu je pohyb kuřat po celé ploše haly a teplé nožičky. Jejich shlukování je naopak známkou nižší teploty“.

Hygiena a prevence

Bez odpovídajících podmínek stájového prostředí se však efektivně produkovat nedá. Udržení optimální teploty ve stáji jde ruku v ruce s dobře fungujícím ventilační systémem.
„Předloni jsme zavedli pulsní ventilaci, při níž se ventilátory spouští v nastavených intervalech řízených elektronickými jednotkami a ve stěnách stáje osazené podtlakové ventilační klapky otevírají nebo přivírají otvory pro přívod vzduchu. Díky tomuto systému dojde ve stáji k rovnoměrné výměně vzduchu, čímž docilujeme i značnou úsporu nákladů na topení,“ uvedl Čermák.
Farma je samozřejmě vybavena monitorovacím systémem ventilačních jednotek, včetně kamerového systému se vzdáleným připojením na zodpovědné osoby a systémem alarmů pro případ vzniku krizových situací s GSM bránou.
„Snažíme se, aby kuřata byla v pohodě. Vakcinujeme na bronchitidu, dodáváme vitamín D3 ve dvou dávkách, okolo pětadvacátého dne dále medikujeme C vitamín proti tepelnému a růstovému stresu. Také využíváme vlastní dezinfekční jednotku, založenou na principu elektrolýzy solného roztoku. Oddělenou kyselou a zásaditou část potom v určitém poměru přidáváme do napájecí vody. Tímto způsobem se nám podařilo zlepšit parametry zdraví kuřat s průměrným úhynem 2,7 až 3,1 % na turnus. Dezinfekce každého kubického metru napájecí vody nás stojí osmdesát haléřů. Je to však dobře vynaložená investice nejen do již zmiňované prevence zdraví, ale i do čistoty rozvodů vody,“ konstatoval s uspokojením.
Společnost Integraz, spol. s r.o. pro ŽV Záhorčí ušla již slušnou trasu na dlouhé cestě ke konkurenceschopnosti na evropském trhu. Podle slov Ing. Jana Petrželky je stabilizace postavení společnosti v agrárním sektoru vázaná na vlastnictví základního výrobního prostředku – půdy.
„Jsme jedním ze zemědělských podniků, který si uvědomuje důležitost propojení rostlinné výroby se živočišnou. S efektivním využitím vyprodukovaných statkových hnojiv,včetně kejdy prasat se nám daří trvale zvyšovat úrodnost našich polí. Další možnost tvorby přidané hodnoty vidíme ve výstavbě bioplynové stanice s možností zkapalňování plynu a jeho dalšího využití pro topení u kuřat, nebo v budoucím závodu reprodukce prasat, eventuálně i k pohonu motorů našich traktorů,“ řekl na závěr.