Termín zákazu konvenčních klecí v chovech nosnic se nezadržitelně blíží. To si uvědomují i domácí chovatelé, kteří hledají jejich alternativy. Zatímco velcí producenti konzumních vajec zvažují nejčastěji technologii obohacených klecí, ve kterých slepice mají také snášková hnízda a hřady, drobní farmáři volí prostornější varianty, které v rámci alternativních systémů přicházejí v úvahu. Jednou z nich je i technologie voliérového chovu nosnic na podestýlce, kterou na svou farmu ve Zlatníkách u Jesenice pořídil drůbežář Josef Dvořák.
Josef Dvořák byl jako absolvent vyšší odborné školy v Benešově zaměřením spíše rostlinář, na cestu drůbežáře se dal až po nenadálém odchodu otce asi před pěti roky. „Od útlého věku jsem se točil kolem drůbeže, ať už na prázdninách u prarodičů z otcovy strany, kteří měli líhně a v malém měřítku odchovávali kuřata do dvou týdnů nebo pak doma, kde otec převzal dědečkovu zálibu. Navázal jsem na otcovy kontakty a jeho chovatelské aktivity zahrnující odchov kuřat na dvorky pro drobné chovatele jsem ještě rozšířil o chov nosnic za účelem produkce konzumních vajec. Slepice mám rád a chtěl jsem jim dopřát komfort. Rozhodoval jsem se mezi halovým chovem na podestýlce, jehož výhodou bylo, že bych si kuřice mohl odchovávat ve vlastní odchovně, nebo chovem nosnic ve voliérách na podestýlce. Argumentem pro druhou alternativu byl fakt, že na stejnou plochu se dalo umístit až dvojnásobné množství nosnic při zachování welfare. Z původních osmnácti set kusů bych se dostal na ustájovací kapacitu pro 3200 nosnic, což byla i při vyšší pořizovací ceně – a samozřejmě za podmínky odbytu vajec – efektivnější varianta,“ uvedl chovatel.
Třípatrová technologie
Voliérový podestýlkový systém nizozemské značky Vencomatic nainstalovala firma AGE z Českého Meziříčí. Tvoří ho dva třípatrové moduly s uličkou s tím, že podlaha je využitá k volnému pohybu a popelení slepic. V prvním patře s roštovou podlahou je umístěna napájecí a krmicí linka, ve druhém jsou snášková hnízda, před nimiž jsou napáječky a v posledním patře už jen hřady a krmicí systém. V hale se využívá světelný režim se šestnácti hodinami světla a dbá se na to, aby celý technologický systém byl dostatečně osvětlený. Ani pod samotnými moduly se netolerují tmavá místa, kam by se nosnice mohly uchylovat ke snášení. Také proto se bezprostředně po naskladnění na spodní část modulu umísťují bočnice, které vymezují prostor od podlahy do prvního patra.
„Přibližně třicet minut před rozsvěcením se automaticky otevírají snášková hnízda a za dalších deset minut se spouští krmicí linka, která se během dne na uvedený časový úsek rozběhne ještě dvakrát. Důležité je nekrmit v době snášení vajec, aby slepice nevylézaly z hnízda. Většina slepic snáší po ranním zakrmení, ze snáškových hnízd se vejce vykulí na sběrný pás vajec, který je unáší do třídírny, kde se po digitálním zvážení ručně třídí. Půl hodiny před zhasnutím v hale se snášková hnízda uzavírají a slepice, které se ještě pohybují na podlaze, umísťuji do jednotlivých pater každého modulu. Drtivá většina slepic si na technologii však sama vyhledá místo k přenocování, protože se tomu naučí v odchovnách. Odchov ve stejných technologických systémech je však důležitější pro chození slepic do snáškových hnízd. Vejce snesená mimo ně totiž představují nejen ztrátu na produkci, která je určena k bezpečné likvidaci, ale slepice se je mohou naučit rozklovávat a požírat, a to je zlozvyk, který se jen stěží odnaučují,“ pokračoval drůbežář ze Zlatníků.
Servis na úrovni
V současné době je ve voliérovém chovu na farmě ve Zlatníkách 2700 nosnic hybridní kombinace Isa brown původem z Belgie. K nákupu kuřic ze zahraničí chovatel přistoupil po tom, co zjistil, že v době naskladňování haly u nás nebyl chovatel, který by odchovával kuřice na shodné technologii. Brakaci prvního hejna má chovatel naplánovanou asi v 11 až 11,5 měsících věku slepic tak, aby naskladněné kuřice, které již budou z domácí odchovny, byly před Vánoci v plné snášce.
„Ve snáškové hale mám od firmy AGE nainstalovaný monitorovací systém, s jehož pomocí mohu přes internet otočnou webovou kamerou sledovat dění ve svém chovu. Na harddisku se v paměti počítače zaznamenávají navolené údaje, jako jsou například teplota, vlhkost, spotřeba krmiva při konkrétním cyklu krmení či spotřeba vody. Nesmírnou výhodou je pak to, že podle potřeby mohu na dálku řešit jak teplotně vlhkostní a světelné podmínky ve stáji, tak i krmení. Nadstandardní servisní službou zmiňované česko-meziříčské firmy je pak sledování mého chovu a řešení vzniklých potíží technického rázu, a to i ve spolupráci s nizozemským výrobcem dodaného voliérového systému,“ pochvaloval si majitel farmy.
Odbyt produkce
Pokud jde o odbyt konzumních vajec, tak čtvrtinu ze 2500 snesených vajec denně prodávají ve Zlatníkách u Jesenice ve své kamenné prodejně na farmě. Zbývající většinu pak rozváží podle objednávek do okolních restaurací, hotelů a specializovaných prodejen. Když roztaje sníh, nechybí ani na farmářských trzích v okolním regionu, tedy v Říčanech nebo Dolních Břežanech.
„Stále přemýšlím, jak se více přiblížit ke spotřebiteli. Jednou z možností by byla obdoba mléčných automatů – vejcomaty, zařízení, která jsou již technicky vyřešená a zavedená například v Nizozemsku. U nás by se mohly instalovat na stejná místa, kde jsou mléčné automaty, kam chodí zákazníci pro čerstvé mléko. Ovšem proto, aby se projekt stal životaschopný, bude v první řadě potřeba zodpovědného přístupu každého farmáře. Bezpodmínečnou prioritou by mělo být, aby vejce byla vždy čerstvá a kvalitní. U nás jsou automaty na prodej čerstvých vajec novinkou, která bude vyžadovat i legislativní dotažení. Pokud by měl někdo o tento projekt zájem, rád se s ním podělím o své vize a dosavadní zkušenosti. Dále si pohrávám i s myšlenkou mobilních drůbežáren s konvenční technologií, ve kterých se slepice převezou na místo, kde se mohou ve výběhu pást. Vím, že tohle už tady v minulosti bylo, ale myslím si, že dobré věci by se měly vracet. Také tato záležitost má svou obdobu v zahraničí, takže jde jen o využití získaných poznatků a jejich aplikaci naše podmínky. Ale abych se vrátil k možnostem odbytu na našem trhu, tak si myslím, že pozitivním krokem jsou farmářské trhy, které nastartovaly přímý kontakt farmáře se zákazníkem. Pro mne je to signál, že o kvalitní české produkty, které malé farmy rodinného typu mohou nabídnout, je zájem,“ nadšeně konstatoval Josef Dvořák
Klíčové informace
– Voliérový chov představuje kombinaci klecového chovu s chovem na podestýlce.
– Z povolených alternativních systémů lze ve voliérách dosáhnout nejvyšší hustoty osazení haly odpovídající dvaceti nosnicím na metru čtverečním.
