09.05.2012 | 12:05
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Chov prasat je tvrdý byznys

Zatímco slovenští producenti vepřového masa kapitulují na krizi, která sektor chovu prasat již několik let provází, Dánové se u našich východních sousedů investovat nebojí. Příkladem je Dan-Slovakia Agrar, a. s., která zahájila své aktivity v Trnavském kraji v roce 2001 a na svých farmách rozšiřuje ustájovací kapacity pro všechny kategorie prasat. Předseda představenstva Mogens Hansen hodnotí jedenáctileté působení dánské společnosti na slovenském trhu jako tvrdý byznys, který k podnikání patří. Východiskem je podle něj optimalizace výroby, díky které se o existenci nemusí strachovat.

Dan-Slovakia Agrar, a. s. se 150 zaměstnanci a více než pěti tisíci hektary obhospodařované zemědělské půdy patří k největším zemědělským podnikům na Slovensku. Živočišnou výrobu dánské společnosti specializované na chov prasat a skotu reprezentuje 1550 dojnic a zatím 3000 prasnic. O tom, že živočišná výroba je hlavní podnikatelskou aktivitou společnosti se sídlem ve Velkém Mederu hovoří i rozložení pracovních sil. Ze 150 zaměstnanců jich je po 30 u prasat a skotu, pět v míchárně krmných směsí a jen 35 je evidovaných v rostlinné výrobě.
Zbývá snad jen doplnit, že dánská akciová společnost Dan-Slovakia Agrar stojí na základech státního podniku Štátny Majetok sp. Čalovo, který majitelé z Dánska koupili od slovenských bank v roce 2001.
O tom, že chov prasat je pro Dány prioritou číslo jedna snad není třeba nikoho přesvědčovat. Dokazují to i na Slovensku, kde neváhají investovat do zkrachovalých farem. Výše zmiňovaný podnikatelský subjekt chová prasata na třech farmách nedaleko maďarských hranic. Zatímco na farmě Nagy Dür mají ustájené prasnice, v provozu ve Vrbině produkují zástavová selata, která končí v podnikovém výkrmovém středisku Dolný Štál.
Záměru společnosti produkovat vepřové maso však předcházely nejen nezbytné rekonstrukce původních stájí, ale i budování nových ustájovacích kapacit, jenž proběhly ve spolupráci se společností Bauer Technics, s. r. o. Takzvaně na klíč táborská specializovaná firma předala první čtyři nové haly pro odchov selat již loni na podzim, koncem dubna pak finišovala s dokončením dalších šesti hal pro prasnice.
Při naskladnění nových kapacit se farma Nagy Dür stane chovem s největší koncentrací prasnic na Slovensku. V době, kdy se celá Evropa potýká nedostatkem zástavových selat to je jistě dobrá podnikatelská strategie. Nejen tento aspekt, ale i stále se snižující soběstačnost produkce vepřového masa našich východních sousedů je pro dánské chovatele dostatečnou zárukou, že jejich snažení bude náležitě odměněno. O výhledově dobré perspektivě hovořil i
předseda představenstva akciové společnosti Dan-Slovakia Agrar Mogens Hansen, kterého jsme v závěru naší návštěvy požádali o rozhovor.

Za jakým účelem byla společnost založena? Naším cílem je dodávat na evropský trh vysoce kvalitní výrobky. S využitím moderních technologií šetrných k životnímu prostředí chceme vytvořit jak optimální podmínky pro ustájená zvířata, jež jsou prvním předpokladem kvalitní produkce, tak i bezpečné, stabilní a motivující pracovní prostředí pro naše zaměstnance. Tradiční zemědělská oblast v jihozápadním Slovensku je pro splnění tohoto cíle optimální. A to jak z pohledu vynikající úrodnosti půdy, tak i centrálního umístění v Evropě.

Chov prasat je pro vaši společnost zásadní disciplínou živočišné výroby. O ekonomice tohoto sektoru mimo jiné rozhoduje užitkovost prasnic poměřovaná počtem odchovaných selat. Dánsko se svým průměrem 30 odchovaných selat patří mezi světovou extratřídu. Můžete prozradit svoje výsledky? Vzhledem k vysoké genetické úrovni našich prasat, šikovnosti a přístupu zaměstnanců a využití moderních technologií jsme se postupně dostali na 30 odstavených selat od prasnice za rok. Selata odstavujeme ve dvaatřiceti dnech věku a umísťujeme je na farmu Vrbina do předvýkrmových stájí, odkud je za osm týdnů při průměrné hmotnosti okolo třiceti kilogramů převádíme do navazujících výkrmových stájí na farmu Dolný Štál.

Výsledky z praxe ukazují, že kontrolovaným porodem se dá zachránit až 1,6 selete ve vrhu. Jaký význam přisuzujete asistenci u porodů? U porodů zásadně asistujeme a na to s jakým úsilím, ukazují naše výsledky na porodně. Soustředěnou kontrolou v prvních třech až čtyřech dnech po porodu jsme schopni držet úhyn selat před odstavem pod devíti procenty. Naši lidé pracují na více směn, takže jsme schopni hlídat prasnice v období kolem porodu téměř po celých čtyřiadvacet hodin.

Kolik prasat za rok vykrmíte a jaké parametry u jatečních prasat dosahujete? Z roční produkce asi pětasedmdesáti tisíc vykrmených prasat se většina prodává na slovenském trhu., Ve výkrmu dosahujeme průměrného denního přírůstku v rozmezí od 850 do 900 gramů. Prasata porážíme v průměrné hmotnosti 110 kg a podle slovenské klasifikace mají podíl libového masa na úrovni 61 až 62 %.

Jaký podíl na těchto výsledcích má genetika a do jaké míry jsou výsledkem práce managementu? Úspěšný chov prasat není výsledkem pouze jednoho faktoru. Samozřejmě, že lidský faktor je nejdůležitější, ale dobré výsledky jsou závislé na dokonalém propojení vysoce kvalitního managementu s genetikou, zdravím, výživou a podmínkami ustájení. Žádný z nich není důležitější, všechny vyjmenované faktory jsou pro naši výrobu zásadní.

Náklady na krmiva jsou pro ekonomiku největší zátěží. Kde vidíte rezervy zefektivňující produkci? Výživa je jeden z důležitých článků ve výrobním řetězci. Proto je nezbytné, abychom výrobu krmiv měli plně pod kontrolou. Máme vlastní míchárnu krmných směsí, jejíž výrobou si dokážeme pokrýt veškerou naši potřebu. Pokud jde o suroviny, tak asi osmdesát procent do krmných směsí zakomponovaných obilovin pochází z naší produkce rostlinné výroby. Zbývající podíl nakupujeme až po pečlivé laboratorní analýze. Na farmách využíváme jak technologii vlhkého krmení u prasnic a prasat ve výkrmu, tak suché krmení u selat v předvýkrmu. Samotná technologie však pro tvorbu výsledků není podstatná.

Chov prasat však bez funkčního systému dodavatelsko-odběratelských vztahů nelze úspěšně provozovat. Za současného počtu prasnic se vám daří většinu produkce jatečních prasat udat na slovenském trhu. Nebudete mít však s plánovaným dvojnásobným navýšením stavů prasnic problémy s odbytem vepřového masa? Máte v záměru produkovat i zástavová selata? V zásobování slovenského trhu rozhodně chceme pokračovat. Protože soběstačnost ve výrobě vepřového masa na Slovensku je pouze okolo čtyřiceti procent, tak i když všichni producenti zdvojnásobí svoji produkci, zbude na trhu stále dost prostoru pro každého. Pokud jde o export, tak momentálně vyvážíme do Maďarska, Německa, Rakouska a Rumunska. Věříme, že minimálně v tomto rozsahu budeme pokračovat i nadále.
Produkujeme i zástavová selata. Protože na Slovensku není žádné velká poptávka po selatech, většinu jich vyvážíme. Nejčastěji do Německa, Polska, Rumunska nebo Chorvatska.

Jak jste připravení na plnění nařízení Evropské komise z roku 2001, týkající se přechodu prasnic z individuálního na skupinové ustájení, která platí od letošního roku? Na plnění systémových opatření, která se nyní realizují budeme samozřejmě připraveni ještě letos. Zmiňované předpisy týkající se skupinového ustájení prasnic nejsou pro nás žádný problém. V Dánsku se mnoho let testovaly různé systémy ustájení, atak jsme přesvědčeni, že budeme praktikovat nejlepší dostupný systém skupinového ustájení.

Na slovenském trhu jste již jedenáct let. Podle specialistů ze Slovenské poľnohospodárske univerzity Nitra se schyluje k dalšímu poklesu stavů prasnic, a to až o 12 % ze současných asi 42 000 kusů. Co je podle vašeho názoru důvodem této krize?

Chov prasat je tvrdý byznys, kde marže klesá již několik let. Je přirozené, že neefektivní a malí producenti vepřového masa půjdou z trhu. Problematické získávání dostatečných finančních prostředků bohužel limituje i ostatní chovatele. K oživení produkce velmi pravděpodobně dojde po tom, až budou snáze dostupné prostředky pro financování rekonstrukcí a nových objektů.

S jakými záměry plánujete budoucnost? Naší prioritou je optimalizace výroby, nikoli její rozšiřování. Budeme samozřejmě i nadále hledat možnosti efektivního rozvoje nejen v chovu prasat, ale také skotu a samozřejmě i v rostlinné produkci. V podmínkách současného trhu se uplatní jen produkty nejvyšší kvality vyráběné s co nejnižšími náklady. Stále platí, že kvalita si svého zákazníka najde, atak věříme, že si naše produkty vydobudou na evropském trhu své pevné místo.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Komentáře k článku

  1. zdravím pracoval jsem 9 let v chovu prasat hledám firmu se kterou by jsem mohl spolupracovat mám zemědělskou školu prázdny chlivy potřebuji investora vaculik

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down