Pro akciovou společnost Žihelský statek je chov prasat s osmi tisíci kusy všech kategorií klíčovou disciplínou živočišné výroby. V uzavřeném obratu stáda 800 evidovaných prasnic, včetně 60 přeštických plemenic ve šlechtitelském chovu, chovají na farmě Černá Hať, která byla k tomu účelu postavena již před bezmála čtyřiceti roky.
Žihelský statek, a. s., obhospodařuje na okrese Plzeň-sever přibližně 2400 ha zemědělské půdy, z níž 1870 ha je orné a zbývající výměra okolo 500 ha jsou louky a pastviny. Živočišnou výrobu společnost zaměřuje na chov prasat a skotu. K chovu prasat Západočeši využívají středisko v Černé Hati, kde jsou dva uznané šlechtitelské chovy, a to pro plemena bílé ušlechtilé a přeštické černostrakaté. Aktuálně je na farmě 800 prasnic, včetně 60 prasnic přeštických plemenic s celkovým počtem osm tisíc prasat všech kategorií. Chov skotu je zastoupen asi 400 kusy, přičemž z tohoto počtu je 200 dojnic (holštýnských i červenostrakatých) s aktuálně dosahovanou průměrnou užitkovostí na úrovni více než 24 litrů mléka. Denně tak v Žihelském statku vyprodukují okolo čtyř tisíc litrů mléka, které dodávají přes společnost Net Kralovice, s. r. o., do mlékárny do Bavorska. Na základě požadavku německé mlékárny, která obchoduje pouze s GMO free mlékem, však chovatelé museli kompletně změnit systém výživy dojnic. Tato změna zahrnovala přechod z vlastních zdrojů krmiv na speciální dodávky produkční směsi. Konečně k úplnému výčtu zbývá dodat, že v režimu bez tržní produkce mléka západočeští chovatelé ještě evidují 50 krav.
Farma Černá Hať se pro potřeby chovu prasat stavěla v 80. letech minulého století. Tehdy se naskladnila asi tisícovkou prasnic přeštického černostrakatého plemene, reprezentujících snad 12, 14 genealogických linií. Nedílnou součástí střediska byla i inseminační stanice, v níž bylo ustájeno na padesát přeštických kanců.
„Historicky jsme byli jedním z podniků původních velkovýkrmen, který se přetransformoval do státního podniku a po privatizaci fungujeme jako akciová společnost, kterou vlastní dva soukromí majitelé. Chov prasat je pro nás stále základním pilířem živočišné výroby. V 90. letech minulého století jsme však přešli od přeštíků k chovu plemene bílé ušlechtilé, které je pro komerční využití přeci jen vhodnější. Přeštické černostrakaté jsme převedli v rámci národního programu do režimu genové rezervy. Chov prasat přizpůsobujeme požadavkům trhu, momentálně tak i přeštická prasata finalizujeme do jatečné produkce. Celá farma je v režimu uzavřeného obratu stáda, na plemenářské úrovni spolupracujeme se společností Chovservis, která nám dodává tuzemskou genetiku,“ uvedl ředitel společnosti Ing. Miloslav Vaňourek.*
Více se dočtete v některém z aktuálních čísel týdeníku Zemědělec
