14.04.2011 | 12:04
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Chov prasat u nás má stále šanci

U příležitosti dvacátého výročí vzniku Fakulty veterinárního lékařství byl v říjnu loňského roku na půdě Veterinární a farmaceutické univerzity Brno otevřen Pavilon prof. Dražana. Od 1. 1. 2011 je zmiňovaná budova součástí nově vzniklé Kliniky chorob přežvýkavců a prasat. Jejím přednostou se stal Prof. MVDr. Jiří Smola, CSc., kterého chovatelská i čtenářská veřejnost zná především jako specialistu provozujícího praxi v chovech prasat. Mezinárodně uznávaného odborníka jsme se proto zeptali, jak nová role ovlivní jeho dosavadní činnost.

Podle mne by přednosta kliniky neměl zůstávat ve skleníkových podmínkách univerzity, ale měl by co nejvíce času trávit při řešení aktuálních problémů. Chtěl bych být co nejvíce nápomocen chovatelům prasat i svým kolegům v časech, které pro ně nejsou lehké a mohou znamenat hodně pro budoucnost. Hodlám si pro tyto aktivity rezervovat nejméně jeden den v týdnu.

K jakému účelu bude nové pracoviště sloužit?
Primárním účelem nové budovy by měla být podpora výuky chorob prasat a managementu zdraví stáda. Budova svým vybavením reprezentujícím poslední generaci dostupné technologie ustájení umožňuje hospitalizaci skupin prasat různých věkových kategorií. Právě hospitalizace vytváří podmínky pro stanovení diagnózy vycházející z komplexu jak klinických, tak laboratorních vyšetření. Hospitalizace za takových podmínek umožňuje nejenom ověření hypotézy týkající se diagnózy, ale i klinické ověření účinnosti léčby.
Hlavní přednost ovšem vidím v možnostech zasadní kvalitativní změny organizace systému diagnostiky a léčby, který musí směřovat k jedinému cíli a tím je návrat zdraví pacientovi a následné vypracování návrhů programu zdraví stáda. To považuji za strategické nejen pro učitele kliniky, ale i pro výuku studentů naší fakulty. Změna by měl být i signálem pro chovatele prasat, kteří usilují o nové přístupy při tvorbě a ochraně zdraví stád prasat všech kategorií.

Odkdy naplno zahájí svou činnost?
Klinika musí v oddělení prasat usilovat o co nejrychlejší nastartování provozu, protože ji v roce 2014 čeká náročné hodnocení nejenom úrovně výuky, ale i praktické činnosti v rámci evropského systému evaluace veterinárních fakult. To však neznamená, že se klinika uzavře sama pro sebe. Všichni učitelé musejí usilovat o navázání trvalých pracovních kontaktů s renomovanými klinikami veterinárních fakult a univerzit nejen v členských zemích Evropské unie, ale i ve Spojených státech. Tím chci říci, že pracovníci musejí získávat zkušenosti i v zahraničí a usilovat o jejich využití na klinice . A to jak v zájmu zlepšení výuky a výzkumu, tak především pomoci praxi.

Jak bude klinika financovaná?
Klinika jako celek musí usilovat o projekty financované jak ze státních zdrojů u nás (NAZV nebo GAČR), tak i evropských projektů. To se ovšem stane pouze tehdy, budeli mít dostatek konkurenceschopných výzkumníků a odborníků v mezinárodním měřítku. V současné době na oddělení prasat existují pouze dva projekty financované z Národní agentury pro zemědělský výzkum, které jsem si s sebou na nové působiště přinesl z ústavu mikrobiologie a imunologie. Kromě toho musíme usilovat o také výzkumné projekty financované soukromým sektorem, bez ohledu na zemi původu. Klinika si totiž musí vybudovat postavení nejenom svou jedinečností u nás, ale i schopnostmi získávat kvalitní výsledky použitelné v praxi v podmínkách moderních chovů.

Rýsuje se pro kliniku nějaká konkrétní spolupráce na mezinárodní úrovni?
V nadcházejícím období budeme naše osobní kontakty s předními představiteli moderní veterinární medicíny v chovech prasat z veterinárních fakult zemí EU, ale i USA směřovat k užší spolupráci v podobě přednášek, studijních pobytů nebo i společných výzkumných projektů. Při této příležitosti bych se rád pochlubil, že v letošním roce mě čekají celkem tři vystoupení v roli pozvaného řečníka k problematice infekčních chorob prasat, a to na Univerzitě v Purdue v USA, dále na podzimním mítingu Britisch Pig Veterinary Society ve Velké Británii a Středoněmecké konferenci v Německu. Takové pozvání je poctou a současně uznáním výsledků práce, které jsme dosáhli ještě s kolegy z bývalého ústavu mikrobiologie a imunologie.

Co byste vzkázal našim chovatelům prasat?
Všichni víme, že není problém být dobrým chovatelem, když tomu všechny okolnosti přejí. Problém je mít dobré výsledky za nepříznivých podmínek, kdy je třeba ukázat skutečné schopnosti a překonat nesnáze na základě profesionálního přístupu a vůle dokázat si, že to zvládneme. Potvrzují to výsledky prvních farem, které se rozloučily se starými zvyklostmi a směřují k modernímu způsobu produkce, parametry plně srovnatelnými s nevyspělejšími farmami v Dánsku, Nizozemsku, ale i Německu. Chovatelé by neměli propadat pesimismu pokud mají stále ještě šanci nastartovat produkci podle nároků, které kladou současné trendy. Nevidím důvod k ústupu z pozic, které jsme si historicky vydobili. Musíme se ale vrátit k tomu, čím naši předkové vynikali, to znamená ke vztahu ke zvířatům. Měli bychom proto vzít prase opět do rukou a dát mu co mu patří.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down