Chov prasat v Latinské Americe

Latinská Amerika a Karibik jsou známé svými bohatými přírodními zdroji, které v kombinaci s příznivými klimatickými podmínkami a silnou zemědělskou tradicí činí z regionu významného hráče na globálních zemědělských trzích.

 

Produkce prasat v Latinské Americe se v jednotlivých zemích liší a zahrnuje intenzivní i extenzivní způsoby chovu. Oba systémy celkově přispívají k potravinové bezpečnosti a hospodářskému rozvoji regionu.

Prasata intenzivně chovaná na velkých farmách se krmí kompletními krmnými směsmi. V těchto systémech se chovají zejména large white (yorkshire), landrace, hampshire, duroc, pietrain a poland china. Tento typ výroby zahrnuje 25 až 30 % z celkové produkce vepřového masa.

Extenzivní způsob chovu se využívá na rodinných farmách, kde převládají kreolská prasata, která se chovají v malých stádech a krmí se zejména pící bohatou na vlákninu, dále okopaninami, kukuřicí, sójou a kuchyňskými a statkovými zbytky. Často volně chovaná prasata mají k dispozici i přirozenou potravu v podobě červů a larev hmyzu.  

 

Prasečímu průmyslu v Latinské Americe dominují malé a středně velké farmy, přestože existují i ​​velké komerční společnosti
Prasečímu průmyslu v Latinské Americe dominují malé a středně velké farmy, přestože existují i ​​velké komerční společnosti

Stavy prasat

V Latinské Americe se eviduje přibližně pět milionů prasnic. Největšími chovateli prasat jsou Brazílie, kde se chová 2,9 milionu prasnic a Mexiko s 1,3 milionu prasnic, což dohromady tvoří 70 % prasnic. V roce 2022 Brazílie produkovala 4,98 milionu tun vepřového masa a byla čtvrtým největším vývozcem vepřového na světě. Za ní byly Mexiko s odhadovanou produkcí kolem 1,53 milionu tun, Argentina (723 380 tun) a Kolumbie (560 tisíc tun). Podle FAO byly v roce 2020 celkové stavy prasat v Latinské Americe a Karibiku na přibližné úrovni odpovídající 85 milionům kusů.

Za posledních třicet let se počet chovatelů prasat v Brazílii snížil z 275 tisíc na 60 tisíc, ale zvýšila se produkce vepřového masa o 326 %, respektive z 1,04 milionu na 4,43 milionu tun. Důvodem bylo to, že družstva nahradili velké integrace, k nimž se začlenili i malí výrobci.

Kreolská prasata jsou velmi ceněna pro výrobu specifických masných produktů
Kreolská prasata jsou velmi ceněna pro výrobu specifických masných produktů

 

Produkce vepřového masa

Latinská Amerika produkuje devět milionů tun vepřového masa, což představuje 7,6 % světové produkce. Produkce vepřového masa zde roste rychleji než ve světě. Podle výhledu OCDE/FAO do roku 2030 vzroste produkce vepřového masa v Latinské Americe o 17 %. Očekává se, že poměr cen masa a krmných obilovin bude ve střednědobém horizontu příznivý a podpoří expanzi výroby nejen vepřového, ale také drůbežího masa.

Poptávka po vepřovém mase se v Latinské Americe zvyšuje díky nárůstu lidské populace, ale i rostoucím příjmům a měnícím se stravovacím návykům. Od roku 2005 do roku 2022 se spotřeba vepřového masa zvýšila o 57 %. Na zvýšenou poptávku chovatelé zareagovali investováním do nových technologií, vyhledávají lepší genetiku a zlepšují postupy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat.

Latinská Amerika produkuje 9 milionů tun vepřového masa, což představuje 7,6 % světové produkce
Latinská Amerika produkuje 9 milionů tun vepřového masa, což představuje 7,6 % světové produkce

 

Zdravotní situace

Chovy prasat v Latinské Americe čelí v některých zemích chorobám jako jsou africký mor prasat (AMP), epidemický průjem prasat (PED) a reprodukční a respirační syndrom prasat (PRRS), které mohou mít významný dopad pro chovatele. V roce 2023 se AMP vyskytoval pouze v Dominikánské republice a na Haiti. V Mexiku, Kostarice, Dominikánské republice, Kolumbii a ve Venezuele byl potvrzený PRRS. Prasečí epidemický průjem byl identifikován v Mexiku, Peru, Dominikánské republice, Kolumbii a Ekvádoru. Brazílie v současnosti nemá hlášeny případy PRRS, AMP a PED. Další přetrvávající onemocnění v některých zemích Latinské Ameriky jsou Circovirus (PCV2), klasický mor prasat a průjem selat po odstavu.

Přetrvávající nedostatek zdrojů na boj proti šíření infekčních nemocí v Latinské Americe je nejkritičtějším faktorem pro současnou i budoucí kontrolu nemocí hospodářských zvířat. Investice do účinných plánů biologické bezpečnosti a zlepšených systémů koordinovaného dozoru jsou cíle, které je třeba zavést a zlepšit.*

Více se dočtete v článku Ing. Jaroslava Smitala, Ph.D., který vychází v zářijovém čísle časopisu Náš chov.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2025 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down
Přehled ochrany osobních údajů

Tento web používá soubory cookie, abychom vám mohli poskytnout tu nejlepší možnou uživatelskou zkušenost. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání vás, když se vrátíte na naši webovou stránku, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webu jsou pro vás nejzajímavější a nejužitečnější.