V našem jídelníčku by nemělo chybět rybí maso, a to v dostatečném množství. Odborníci na zdravou výživu ho doporučují ročně konzumovat kolem dvaceti kilogramů. V České republice je ale spotřeba rybího masa několikanásobně nižší. O významu masa z ryb svědčí i vyhlášení roku 2022 Mezinárodním rokem drobného rybolovu a akvakultury.
Ke Světovému dni výživy, který každoročně připadá na datum 14. října, uspořádalo Ministerstvo zemědělství ČR ve spolupráci s dalšími organizacemi konferenci na téma „Mezinárodní rok drobného rybolovu a akvakultury v kontextu potravinového zabezpečení“. Po přednáškách měli zúčastnění možnost ochutnat produkty s rybím masem.
Jak uvedl v úvodu náměstek ministra zemědělství ČR Ing. Jiří Šír, k prioritám naší vlády patří potravinové zabezpečení. Také akvaponie, rychle se rozvíjející odvětví, by mohla napomoci ke zlepšení naší soběstačnosti v produkci ryb i zeleniny.
Více ryb
S přednáškou nazvanou Limity a výzvy globálního rybolovu pro 21. století vystoupil Ing. Miloslav Petrtýl, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze. Upozornil na stále rostoucí světovou populaci, která už dosahuje skoro osmi miliard a s tím spojenou zvyšující se spotřebu živočišných produktů, tuků a bílkovin. Ryby představují jejich poměrně levný a udržitelný zdroj.
Konzumace vodních organismů se na světě velmi liší v závislosti na řadě faktorů. Obecně jich více jedí lidé v přímořských státech než ve vnitrozemských, ke kterým patří i ČR. Průměrná roční spotřeba ryb včetně dalších vodních živočichů na jednoho obyvatele Země dosahuje dvaceti kilogramů.
Evropský průměr představuje 22 kilogramů, tedy zhruba doporučovanou hodnotu. V Portugalsku každý člověk za rok v průměru zkonzumuje šedesát kilogramů a na Islandu dokonce osmdesát kilogramů. Česká republika s ročním průměrem pěti kilogramů na osobu tedy velmi zaostává.
Výlov vyšší než obnova
Jak uvedl Ing. Petrtýl, deset procent ze světové populace se zapojuje do činností souvisejících s rybářstvím a akvakulturou. Globální rybolov bez akvakultury dosahuje devadesáti milionů tun ročně. Z toho šedesát procent připadá na průmyslový rybolov a čtyřicet procent na drobné rybáře.
Dvacet procent živočišného proteinu pro tři miliardy lidí pochází z ryb. Na světě existuje asi třicet až čtyřicet tisíc známých druhů ryb, ale jen deset dominantních druhů tvoří zhruba třicet procent světového úlovku.
Ing. Petrtýl upozornil na to, že v současnosti je výlov vyšší než přirozená obnova. Nadto rybáři často používají destruktivní techniky, které nenapravitelně ničí mořské dno. Velký problém pro obnovu představují vlečné sítě. Podíl takzvaného udržitelného rybolovu stále klesá. Rybáři by měli optimalizovat lovné metody. K nápravě by mohlo vést zavedení chráněných oblastí, ale to se v praxi příliš nevyužívá.
