Ani po devatenácti letech po založení faremních chovů brojlerových králíků nemají chovatelé u nás jistou budoucnost. Produkce kvalitního králičího masa a konkurenceschopnost na evropském trhu jde totiž ruku v ruce s finančně nákladnou modernizací stávajících chovatelských zařízení. Podle příkladu z okolních zemí jsou jedním z možných řešení dotace Evropské unie. Předpokladem pro jejich legitimní čerpání je však zařazení králíků mezi hospodářská zvířata. O to se snaží představitelé Unie chovatelů brojlerových králíků ČR již od samého počátku, těšnovští úředníci ale změny v legislativě zatím nechystají.
Jubilejní desátý seminář, který v polovině listopadu uspořádala Česká zemědělská univerzita v Praze ve spolupráci s Výzkumným ústavem živočišné výroby, v. v. i., Praha - Uhříněves, Ministerstvem zemědělství ČR a Českým svazem chovatelů, přinesl aktuální témata o chovu králíků v intenzivních a zájmových chovech. Na akademické půdě v pražském Suchdole se tak v rámci diskusních bloků hovořilo nejen o perspektivách tohoto mladého odvětví živočišné výroby z pohledu odbytových možností, ale také o současné úrovni výživy, užitkovosti a zdravotní problematice.
Německo si chrání trh
„Propad odbytu králičího masa v Evropě v posledních dvou letech lze přičíst zejména na vrub uměle vyvolanému nárůstu cen obilovin a sóji v roce 2007, dále nabídce levného vepřového a drůbežího masa a z pohledu exportu pak zpevnění kurzu koruny. Život chovatelům komplikuje také Německá organizace na ochranu spotřebitelů (GGE), která provádí audit ve všech navazujících provozech, tedy v chovech na všech úrovních, dále ve výrobnách směsí, na jatkách nebo i ve skladech. Stupňuje tlak na výměnu stávajících klecí ještě dříve, než stanoví pravidla Evropské unie. Obměnu klecí za technologie zohledňující welfare zvířat si v současné době kvůli nejisté ekonomice, do které se promítají nízké ceny králičího masa, vysoké ceny krmných směsí a nulová podpora chovatelů, jednoduše nemůžeme dovolit. Vzhledem k vyjmenovaným skutečnostem počítáme pro letošní rok s porážkou okolo 950 tisíc jatečných králíků, což je v porovnání s předchozími roky pokles bezmála o čtvrtinu. Na adresu obchodu s králičím masem musím uvést, že se radikálně mění ve prospěch domácího trhu,“ uvedl ve svém vystoupení ředitel akciové společnosti Rabbit, Trhový Štěpánov Ing. Zdeněk Jandejsek, CSc.
Očima ministerstva
Trh s jatečnými králíky a králičím masem se od roku 2006 potýká s postupným poklesem početních stavů zvířat (ve faremních chovech i malochovech) a z toho vyplývajícím snižováním jateční produkce a nakonec i klesající domácí spotřebou. „Z důvodu poklesu cen zemědělských výrobců za jatečné králíky v roce 2006 se snížily celkové početní stavy králíků na 11 392 tisíc kusů, což je asi o 4,6 %. Klesající trend pokračoval i v následujících letech, zatímco v roce 2007 to byl propad na 10 251 tisíc králíků, loni to bylo o dalších 3,7 %, tedy na 9 877 tisíc. Letos se z důvodu nižšího odbytu tohoto druhu masa nejen v tuzemsku, ale i Evropské unii předpokládá pokles o pět procent, což odpovídá stavu 9 382 tisíc kusů. Pokud jde o celkovou výrobu králičího masa, do které se promítá produkce faremních chovů i malochovů, tak ve stejném období, to je od roku 2006 klesla o 8,4 % na 47 681 tun a spotřeba králičího masa se snížila o bezmála 16 % na 2,6 kg na osobu. V následujícím roce pokles pokračoval o dalších téměř osm procent, zatímco spotřeba stagnovala. Loni však došlo k dalšímu poklesu produkce asi o deset procent, jinými slovy na 39 340 tun, což vedlo k navýšení objemu dováženého králičího masa a živých jatečných zvířat. K tomu je třeba říci, že největším dovozcem králičího masa do České republiky je Čína, kterou následuje Polsko a Vietnam. Dovozy jatečných zvířat byly realizovány především z Polska a Slovenska. Další propad produkce asi o pět procent se očekává i letos. Stále klesající tendenci si udržuje i spotřeba králičího masa, jenž je na úrovni asi 2,1 kilogramu na obyvatele a rok,“ konstatovala zástupkyně ministerstva zemědělství Ing. Markéta Roubalová.
Úbytek chovatelů
Také jindy optimisticky naladěný Pavel Drba, který má na své farmě v Dobříni u Roudnice nad Labem zřízena inseminační genetická centra, nevidí situaci v chovu brojlerových králíků růžově. „Krize prolíná celým naším zemědělstvím, ale my jsme na tom hůře, protože proti ostatním komoditám nemáme možnost dosáhnout na dotace. Snahy o zařazení králíka mezi hospodářská zvířata opět vyzněly do prázdna s odůvodněním, že se u něho nedělá genetika. V porovnání s rokem 2007 došlo k podstatnému snížení asi na pětašedesát domácích chovů, z nichž je pětadvacet menších. Stále se na mne chovatelé obracejí v souvislosti s inseminací králíků, kterou praktikuji v rámci otcovských linií Hyplus, Hyla a Zika. Společně diskutujeme nad cenou krmných směsí, která je vůči realizační ceně jatečných králíků neúměrně vysoká. Na druhé straně musím říci, že její kvalita je velmi dobrá. Pokud jde o technologie, tak výrobci klecí pro králíky berou v úvahu kritéria uvedená v rámci minimálních standardů, které se dosud nezměnily. Budoucnost nejmladšího odvětví živočišné výroby u nás je nejistá a jen společným úsilím můžeme najít cestu k jeho udržení a rozvoji, “ posteskl si chovatel.
S úbytkem chovatelů králíků se potýká i Český svaz chovatelů (ČSCH). Zatímco v osmdesátých letech minulého století se chovem králíků zabývalo třicet tisíc členů, v současné době odbornost tohoto zájmového sdružení reprezentuje jedna pětina chovatelů. Pro některé z nich je cílem šlechtění na exteriér a opomíjejí se reprodukční a užitkové vlastnosti králíků. Šlágrem poslední doby je zakrslý králík peddy, který je příkladem toho, že užitek v podobě kvalitního masa je až na druhém místě.
Klíčové informace:
– S chovem brojlerových králíků u nás se začalo po roce 1990.
– Podle neoficiálních odhadů je v České republice méně než sedmdesát farem specializovaných na chov brojlerových králičích hybridů.
– S úbytkem se potýká i Český svaz chovatelů, který v králikářské odbornosti registruje pouhých šest tisíc členů.
