28.01.2011 | 08:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Chovatelská záliba na plný úvazek

Jméno Česká Sibiř na mapě nenajdete, ale místní obyvatelé drsnému kraji, který se rozkládá na 500 km2 ve středních Čechách jinak neřeknou. Pokud jde o zemědělskou činnost, tak od devadesátých let minulého století ve zmiňované oblasti Miličínské vrchoviny s nadmořskou výškou mezi 500 a 700 metry převažuje extenzivní způsob hospodaření. Jedním z těch, kteří dávají tvář zemědělsky využívané krajině středočeské pahorkatiny je i Ing. Jaroslav Adam, jehož velkou zálibou je chov ovcí.

Ovčák Jaroslav Adam se ke své zálibě na plný úvazek dostal asi před patnácti lety, když potom co zaniklo tehdejší ZD Česká Sibiř v Miličíně, kde byl před revolucí zaměstnaný nejprve jako technický a později vedoucí pracovník, koupil zemědělský objekt s kravínem.
„Vždy jsme měli doma pár ovcí, ale cesta k založení velkého stáda byla klikatá. Ale popořadě. Po nezdařené transformaci miličínského zemědělského družstva jsme založili eseróčko a začali jsme obchodovat hlavně s bramborami, hnojivem a chemickými přípravky na ochranu rostlin. Později jsme se dostali i k zemědělské půdě, atak jsme založili druhou společnost a svou činnost ještě rozšířili o výrobu, po které se v našem kraji tolik volalo. Zatímco já měl na starost rostlinnou produkci, kolegyně Ing. Trnková se věnovala živočišné výrobě, která je ve své podstatě náročnější disciplínou. Bohužel, návrh na zmodernizování ustájovací kapacity pro krávy ztroskotal na neochotě akcionářů ručit restitučním majetkem, atak jsme od živočišné výroby upustili. Protože se mi doma chované stádečko ovcí rozrostlo, využil jsem prostor bývalého kravína jehož součástí byly i pastviny a odstartoval tak chov ovcí za účelem produkce plemenného materiálu,“ zavzpomínal Ing. Adam.

Od masných plemen ke kombinovanému
První plemeno ovcí, které dnes již známý ovčák z Chlístova začal chovat bylo charollais. Protože o zmiňované masné plemeno francouzského původu byl stále menší zájem, pořídil ještě suffolky. Tedy opět ovce s masnou užitkovostí, které jsou v našich chovech momentálně nejrozšířenější. V případě chovu ing. Adama jde o 27 suffolských bahnic a jehnic a berany linií Prezident a Rambo. Pro úplnost je třeba dodat, že bahnic plemene charollais má o deset méně (17) a jeho dva plemeníci reprezentují linie Chevalier a Chirurg.
„Obecně se říká, že charollais je náročnější, ale ze zkušeností mohu zodpovědně říci, že obě plemena vyžadují svoje. Zvláště v době bahnění jim musíte věnovat zvýšenou pozornost a je s nimi spousta starostí, atak s přibývajícími lety hledám cesty, jak si práci ulehčit. Také z toho důvodu jsem asi před třemi roky začal pořizovat stádo nenáročných vřesových ovcí, které jsou celoročně na pastvině. V současné době mám dvaadvacet bahnic, které jsem nakoupil v několika domácích chovech a v Německu. První dva plemeníky linie Viking, o které jsem dílem nešťastných okolností přišel, nahradil šampión loňského nákupního trhu v Sedlčanech – beran linie Vermouth z chovu MUDr. Lenky Benešové,“ pokračoval uznávaný chovatel.

Chovatelská rutina
V Chlístově má ing. Adam k dispozici 23 ha luk a pastvin, kde mu využívaný systém pasení v oplůtcích umožňuje mít na jednom místě všechna chovaná plemena.
Díky vybudované salaši s příkrmišti pak zde chovatel drží i obě masná plemena až do poloviny prosince. Odtud je pak převádí do stáje zrekonstruované ze zmiňovaného kravína Nový mlýn, kde probíhá odčervení, stříhání a vakcinace bahnic před porodem. Pokud jde o krmení, tak v zimním období krmnou dávku chlístovských ovcí tvoří téměř výhradně senáž; přídavek jádra pak představuje celé, nešrotované zrno ovsa, na který navyká i jehňata.
„Na ostříhaných zvířatech je lépe vidět v jaké jsou kondici a rodící se jehňata pak mají lepší přístup k mléku. S udržením termoregulace zvířata nemají problém, je však třeba dbát na častou výměnu vlhkého vzduchu, který ovcím nevyhovuje. Termín zimního bahnění jsem zvolil záměrně, protože kromě ovcí, které mám pro zábavu, věnuji čas práci ještě ve dvou založených společnostech. Navíc o Velikonocích, kdy je poptávka po jehňatech mám co nabídnout,“ doplnil ovčák.

Velký okruh činností
Jak již bylo zmíněno nejsou to jen ovce, které Ing. Adama zaměstnávají. Svůj čas věnuje také podnikání ve dvou eseróčkách, z nichž jedno je zaměřené na klasickou zemědělskou výrobou s agrochemickými službami a druhé na zámečnickou činnost. Spolu s rodinnými příslušníky, dvěma zaměstnanci a stejným počtem sezónních brigádníků obhospodařuje 360 ha zemědělské půdy, devět hektarů rybníků a udržuje deset hektarů lesa. „Dále využívám své zkušenosti agronoma a věnuji se i speciálním plodinám. Například na 80 ha děláme travní semenářství, dále pěstujeme mák nebo hrách abychom zajistili optimální střídání plodin v osevním postupu. Střídání jedné nebo druhé obiloviny s řepkou, jak to dělá většina kolegů, by bylo jednodušší i na strojní vybavení, skladovací prostory a podobně, ale naší prioritou je rozumné hospodaření s půdou. Snažíme se dostat do ní živiny, zvláště pod brambory, které pěstujeme v pěti až deseti odrůdách na 25 ha a jsou naší důležitou tržní plodinou. Základ naší nabídky tvoří česká odrůda Adéla, která je pevná ve slupce, nehnije a do našich podmínek je ideální. Z dalších odrůd potom pěstujeme například také bramboru s nejžlutější dužinou v sortimentu Lauru, dále Satinu a salátové odrůdy i v podobě novinky Mirage. Svým odběratelům prakticky uděláme bramboru na míru a musím konstatovat, že s odbytem nemáme problém,“ prozradil dále.
Pokud jde o další obhospodařované pozemky, tak rybníky slouží k produkci tržních ryb, respektive kapra a amura, které končí zejména na vánočním stole obyvatel z Miličína a blízkého okolí. Činnost v lese zahrnuje zejména těžbu dřeva po kalamitách, ať už způsobenou kůrovcem nebo těžkým mokrým sněhem. Doplňkovou sezónní záležitostí je pak zimní údržba silnic.
„Z celého okruhu činností, kterými se zabýváme nám přinášejí největší efekt agroslužby, respektive chemické postřiky v polních kulturách, které realizujeme u deseti subjektů. U brambor je to pokaždé jinak, naštěstí ceny za loňskou produkci jsou v porovnání s předchozích rokem přeci jen lepší. Pokud jde o chov ryb, tak zdaleka nejde o výdělečnou záležitost, spíše je to z jakési setrvačnosti – zvykli jsme si na to co děláme, lidé si zvykli na nás a tak to jde pořád dokola. Na úplný závěr bych ještě dodal, že z mého chovatelského koníčka se stal opravdu velký kůň, který mi zabere hodně času. Na druhou stranu si život bez chovatelství nedovedu představit. Kromě radosti z odchovů mi přináší také užitečný pohyb a společně se sportem, na který si jako vášnivý lyžař najdu čas hlavně v zimě, mne udržuje v potřebné kondici,“ rozloučil se ovčák z Chlístova.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down