Chystá se zákaz utrácení kohoutků

Evropská unie připravuje zákaz utrácení jednodenních kohoutků nosného typu. V Německu je již k tomu platná legislativa od roku 2022 a další země, jako jsou Francie či Itálie, ji připravují. Důvody jsou především etické.

V rámci zlepšení životních podmínek chovaným zvířatům se jako možná východiska nabízí výkrm nosných kohoutků k produkci masa, dále chov genotypů s kombinovanou užitkovostí či  metody sexování v násadových vejcích.

Pokud jde o jatečné využití kohoutků nosných hybridů, nejeví se jako smysluplné. V porovnání s brojlerovými hybridy by vykrmovaní kohoutci nosných genotypů slepic nejen že rostli nepoměrně delší dobu, ale ani nebudou dosahovat takového podílu prsní svaloviny, na jaký je spotřebitel u konvenčních kuřat standardně zvyklý. Prakticky to samé lze uvést k výkrmu genotypů s kombinovanou užitkovostí. V této souvislosti se dokonce dá konstatovat, že pokud by k něčemu podobnému došlo, závislost na dovozu kuřecího masa by se ještě prohloubila.  

Nejpravděpodobnější řešení

Z výše uvedených možností se tak nabízí sexování v násadových vejcích k čemuž lze využít různé metody. Z invazivních metod, které jsou poměrně časově náročné, se jedná o analýzu DNA a dále imunologické a spektrofotometrické metody. Uvádí se, že analýzu DNA lze provádět 8. až 13. den inkubace s tím, že je stoprocentně přesná, ale pomalá. S využitím metody PCR trvá asi 60 min. V osmém až devátém dnu inkubace lze až s 99 % přesnosti použít imunologické metody, které dávají výsledky po 90 minutách. Pro sexování násadových vajec lze prakticky ve stejné době použít také spektrofotometrické metody, u nichž se udává přesnost na úrovni okolo 90 až 95 %. Jejich předností je však rychlost a možnost stanovení hormonů a metabolitů.  

Z neinvazivních metod přichází v této souvislosti v úvahu fluorescentní spektrofotometrie, dále NIR spektrometrie a morfometrická měření. V porovnání s invazivními metodami sice dávají rychlejší výsledky, ale jsou méně přesné. U fluorescentní spektroskopie, kterou lze zjišťovat pohlaví 3. až 5. den inkubace, lze počítat s přesností na úrovni 92 %. U NIR spektroskopie používané 0. až 14. den inkubace je přesnost nižší a odpovídá 80 až 90 %.  Konečně morfometrická měření prováděná čtvrtý den inkubace dávají výsledky s 93% přesností.*