Život telat, a to zejména telat dojeného skotu, se vlivem chovatelského managementu liší velmi významně od života ve volné přírodě. Telata se často dostávají do prostředí a situací, které jsou pro ně nepřirozené, a v některých případech i stresující, bolestivé, frustrující, či vyvolávající strach.
Z pohledu welfare je důležité nejen to, jak se telatům v chovu vede po fyzické stránce (např. zdravotní stav, přírůstky) a v jaké míře mohou projevovat své přirozené chování (sát mléčný nápoj, hrát si s vrstevníky apod.), ale také to, jak telata jednotlivé situace prožívají subjektivně, tedy jaký je jejich emoční stav.
Emoční stav telat se sice nedá měřit přímo, ale existuje takzvaný test kognitivní předpojatosti (cognitive bias test), díky kterému můžeme získat představu o tom, v jakém stavu se telata nacházejí. Tato metoda je převzata z humánní psychologie a používá se u mnoha různých druhů zvířat, včetně hospodářských.
V jedné ze studií se autoři zaměřili na porovnávání emočního stavu telat z individuálního a párového ustájení. Ukázalo se, že telata chovaná v párech, byla optimističtější a nejednoznačnou variantu vnímala častěji jako pozitivní, což znamená, že si šla k nabídnutému cucáku pro mléko. Z výsledků tedy vyplývá, že přítomnost alespoň jednoho sociálního partnera (párové ustájení) napomáhá tomu, aby telata vnímala svět optimističtěji. Naopak individuální ustájení v rané ontogenezi, tedy velmi omezený sociální kontakt s vrstevníky, zamezení možnosti hry s jiným teletem apod., udělalo z telat pesimisty. V této studii však nebylo hodnoceno, zda tento rozdíl přetrvával i po umístění všech telat do skupiny, či nikoliv.
U hospodářských zvířat, včetně telat, se výzkum emočních stavů teprve rozbíhá. Přestože je tato oblast v chovu telat zatím velmi neprobádaná existují indicie, že emoční stav může ovlivňovat chování a welfare telat. Z výše uvedených studií vyplývají dva důležité závěry, a to, že jsme schopni zjistit emoční stav telat, a tím získat „odpověď na otázku“ přímo od daného zvířete, jak vnímá určitou situaci. Dále také to, že jsme tento emoční stav schopni pomocí konkrétních procedur nebo způsobu ustájení ovlivnit, či dokonce změnit. Z dosud provedených výzkumů však není jasné, jak stabilní tato změna je a nakolik je vratná/nevratná. Další otázkou pak je, jak silně tento stav ovlivňuje welfare, zdravotní stav a chování telat.
Ing. Ágnes Moravcsíková, Ing. Radka Šárová, Ph.D., Oddělení etologie, VÚŽV, v. v. i., Praha-Uhříněves, Katedra etologie a zájmových chovů, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Česká zemědělská univerzita v Praze
Podrobněji v časopisu Náš chov 2/2023.
