Mléko a mléčné výrobky tvoří významnou a nenahraditelnou součást výživy lidské populace. Proto je věnována značná pozornost chovu skotu a produkci kvalitního mléka. Česká republika patří na přední místo mezi vyspělé chovatelské země, a to díky systematické plemenářské, chovatelské a veterinární práci. Je ale třeba vidět i řadu problémů, které narušují tento pozitivní trend.
Produkci a jakost mléka ovlivňuje řada faktorů. Je to plemenná příslušnost, stáří zvířat, výživa, welfare a zdravotní stav zvířat. Výživa dojnic je limitujícím faktorem mléčné užitkovosti, reprodukce a zdravotního stavu zvířat. Není-li zajištěna optimální výživa, nelze očekávat dobrou produkci mléka. Důležitým předpokladem pro zajištění adekvátní výživy přežvýkavců je vytvoření optimálních podmínek pro bachorovou fermentaci.
Vliv výživy na obsah a složení mléčného tuku
Hlavním prekursorem mléčného tuku v mléčné žláze je kyselina octová, která je tvořena v bachoru ze strukturálních sacharidů v průběhu bachorové fermentace, nebo je výsledkem beta oxidace mastných kyselin tukové tkáně dojnic. Dalšími prekursory mléčného tuku jsou kyselina máselná a beta hydroxymáselná. Pro syntézu mléčného tuku jsou využívány i mastné kyseliny obsažené v krmivech – siláže, senáže jadrná krmiva.
Obsah aminokyselin v krevním řečišti je nezbytný pro syntézu mléčných bílkovin. Volné aminokyseliny ve vnitřním prostředí dojnice jsou aminokyseliny obsažené v krmivech, které nebyly v bachoru rozloženy, ty, které vznikly trávením mikrobiálního proteinu a ty uvolňované ze svalové tkáně. U vysokoprodukčních dojnic je nejvýznamnějším zdrojem aminokyselin mikrobiální protein.
Obsah laktózy a minerálních látek v mléce je výživou ovlivňován velmi málo. Za optimálních podmínek krmení je možno vyloučit jakékoliv podstatné rozdíly v obsahu laktózy v mléce.
Z intravitálních činitelů ovlivňujících jakost mléka je velmi důležité složení krmné dávky a kvalita používaných krmiv. Chuťové a aromatické látky (estery, aldehydy, ketony, alkoholy) přecházejí do mléka buď přímo v nezměněné formě, nebo se vytvoří aromatické látky z indiferentních složek krmiva v procesu trávení. Nepříznivě působí zaplísněná a nečistá krmiva, dále namrzlá krmiva (např. kapusta), smyslové vlastnosti mohou ovlivňovat i nesprávně skladovaná jadrná krmiva.*
Doc. MVDr. Josef Illek, DrSc., ECBHM, FVL VFU Brno, Ing. Václav Kudrna, CSc., VÚŽV Praha-Uhříněves, prof. Ing Miloslav Šoch, CSc., dr. h. c.,
ZF, JČU České Budějovice
Podrobněji v časopise Náš chov 2/2019.
