V prvním díle tohoto článku jsme se podívali do historie výpočtu genomických plemenných hodnot českého strakatého skotu u nás, ale i na některé principy výpočtu nejenom genomických, ale plemenných hodnot obecně. V této části se zaměříme na přesnost odhadu genomických PH z tohoto výpočtu.
Příprava výpočtu genomických plemenných hodnot v každé populaci začíná vždy vytvořením referenční populace. To znamená nechat genotypizovat býky, kteří již mají výsledky na dcerách, případně v některých zemích i plemenice s vlastní užitkovostí. Následně je možné do výpočtu zařadit i ostatní jedince, bez informací o vlastním prověření. V rámci této genotypizované populace byla v květnu 2011 uvedena do provozu online databáze genomické selekce. Ta slouží k přihlašování jedinců do genotypizace a přístupu k jejich výsledkům.
V zahraničí byli v prvé vlně přihlašovaní především býci před výběrem do plemenitby. Naopak řada mladých býků, zařazených již do testačního připařování, byla genotypizována až později. V našich prvních genomických výsledcích z prosince 2011 bylo přes tuto databázi přihlášeno 224 býků, z nichž 8 bylo narozeno v zahraničí. Z těch 216 v ČR narozených býků bylo jenom 24 kusů (11 %) ročníku narození 2011 nebo posledního čtvrtletí roku 2010, tedy před nebo kolem základního výběru. Všichni ostatní, včetně všech zahraničních, byli již býci vybraní do plemenitby, a to až do ročníku narození 2005. To představuje nyní výhodu ve vyšší přesnosti spolehlivosti prověření. Zároveň to ale představuje komplikace, protože v době prvního genomického výpočtu měli někteří tito dříve narození býci již v určitých znacích k dispozici PH z prověření na dcerách s poměrně vysokou spolehlivostí. Takovéto hodnoty tedy není možné správně použít pro vyhodnocení přesnosti odhadu genomické selekce, protože tím by se přesnost výrazně zvýšila. V důsledku toho se ale výrazně snižuje počet použitelných případů.
Celý článek najdete v tištěném Našem chovu 5/2016
Ing. Marie Ondráková, Ph.D.
