Systémy hospodaření založené na pastvě prasat jsou v současné době stále oblíbenější, protože zájem spotřebitelů o vepřové produkty z prasat chovaných na pastvě je vysoký. Avšak chov prasat na pastvě vyžaduje zvládnutí složitého vztahu mezi prasetem, pícninou a půdou.
Vhodné chovatelské postupy snižují stres u prasat, tedy garantují zdraví, pohodu a ideální produkční výkon. Chov prasat na pastvě musí brát v úvahu takové aspekty, jako jsou klimatické podmínky, dostupná oblast, vlastnosti půdy a dovednosti a schopnosti ošetřovatelů.
Nesprávná manipulace se zvířaty způsobí stres nebo bolest a stimuluje projevy agresivního chování a kousání uší a ocasů. Ošetřovatelé by měli absolvovat odpovídající školení, aby prasata zbytečně nestresovali.
Odstav je stresující událostí pro prasnice i selata. Odstav ovlivňuje strukturu, morfologii a fungování střev selat, jejich imunitní odpověď, příjem krmiva, rychlost růstu a úhyn. Odstav je postupný proces, který by ve volné přírodě skončil přibližně ve věku 17 týdnů.
Způsob odstavu se mezi produkčními systémy liší. V uzavřených systémech se odstav často provádí náhle mezi 3. a 4. týdnem věku. Oproti tomu ve většině pastevních systémů je minimální věk pro odstav 6 týdnů. Avšak i to může být stále brzy a stále vést k fyziologickým následkům. Proto je v některých zemích vyšší věk stanoven v národních normách.
Odstav v raném věku narušuje normální vývoj selat a vede k tomu, že stresovaná selata mají potíže s adaptací na nové prostředí. Výskyt klinických problémů souvisejících se syndromem multisystémového chřadnutí po odstavu může být snížen odstavem starších selat, který umožňuje postupné krmení. Odložení odstavu na alespoň šest týdnů věku snižuje negativní dopad na pohodu selat zvýšením imunity a snížením přenosu nemocí. Avšak dlouhé laktace mohou pro prasnice představovat další zátěž a mohou ovlivnit jejich tělesnou kondici, pohodu a následující reprodukční cyklus. Proto je důležité pravidelně sledovat tělesnou kondici prasnic.
