25.09.2018 | 10:09
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Deset let od zavedení biosekurity v chovech prasat

Vzhledem k velmi závažnému až kriticky neutěšenému zdravotnímu statusu v chovu prasat před deseti roky se značná část chovatelů odhodlala k logickému a zásadnímu kroku, kterým bylo ukončení produkce a chovu s depopulací zvířat. Současně s tím zainteresované podniky zavedly zásady biologické bezpečnosti, kterou se významně zlepšila úroveň tuzemských chovů.

Jako kvalitativně nejnáročnější varianta pro nově restartované chovy se jevila koncepce stád s úrovní tzv. minimální nemocnosti, nebo-li také SPF. Rozhodnutí vykročit takovým náročným směrem nebylo tehdy jednoduché a spočívalo na bedrech skutečných manažerů.
„Je pravda, že takových osobností jsme několik měli a s jejich přispěním jsme zahájili novou etapu chovu prasat, která měla šanci být konkurenceschopná nikoli kvůli kvantitě, ale kvalitě.
Výsledkem jejich usilovné a systematické činnosti byla nová stáda tvořená nakoupenými prasničkami se statutem minimální nemocnosti nebo SPF v několika velkých podnicích.
SPF stádo, nebo stádo s minimální nemocností lze charakterizovat jako stádo, o němž existuje přesvědčení, včetně důkazů, že je prosté některých specifických patogenů, jejichž výčet může být různý. Obvykle zahrnuje bakteriální původce jako například Actinobacillus pleuropneumonie, Brachyspira hyodysenteriae, Mycoplasma hyopneumoniae, toxigenní kmeny Pasteurella multocida (DNT+), Brucella suis, ale i sérovar Salmonella Choleraesuis. Dále pak virové původce, jako jsou například viry PRRS a Aujezskyho choroby. Na seznamu mohou být i někteří další původci infekcí (leptospirózy) a také ekotoparazitóz, jako je sarkopotový svrab (Sarcoptes scabiei var. Suis) a vši (Haematopinus suis). Tento status se určuje na základě klinického vyšetření a pozorování příslušným veterinárním lékařem doplněného o výsledky laboratorních testů zaměřených na přímý, nebo nepřímý průkaz pomocí specifických protilátek prokazovaných sérologickým vyšetřením. Deklarovaný status na základě negativních výsledků vyšetření je platný k datu posledního monitoringu. Je otázka, jak dlouhé jsou časové intervaly mezi jednotlivými vyšetřeními, obvyklý interval je období tří měsíců,“ uvádí ve svém článku prof. MVDr. Jiří Smola, CSc., z Kliniky chorob prasat a přežvýkavců FVL VFU Brno.
Více se dočtete v tematické příloze říjnového čísla časopisu Náš chov.*

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down