Alkohol je v silážích produktem zejména kvasinek, které se intenzivně rozmnožují za přítomnosti kyslíku, který je v nedostatečně udusaných silážích nebo při jejich zkrmování kdy je opět přístupný kyslík. Produkty kvasinek nejsou pro přežvýkavce nežádoucí, ale jejich rozvoj je spojen s vysokými ztrátami živin a energie.
Kvasinky fermentují nejen sacharidy, ale také vzniklou kyselinu mléčnou, a proto by jejich počet v kvalitní siláži neměl přesáhnout 1 x 105 KTJ/g. V silážích z těžce a velmi těžce silážovatelných pícnin je obsah alkoholu většinou méně, zatímco v silážích z lehce silážovatelných pícnin by neměl být jeho obsah vyšší než 2 % v 1 kg sušiny. Také Mitrík konstatuje, že obsah etanolu v množství <1–2 % v 1 kg sušiny je akceptovatelný, což představuje hodnotu <0,3–0,6 % v původní hmotě. Obsah etanolu v siláži do 0,6 % má kladný vliv na chutnost siláže. Vyšší množství alkoholu (nad 2 %) již může negativně ovlivnit nejen příjem a je proto v siláži už nežádoucí. Pak je z dietetického pohledu nezbytné omezit dávkování takto poškozených fermentovaných krmiv na úroveň 6–8 kg na kus a den. V TMR pro dojnice by alkohol neměl překročit koncentraci 0,1–0,2 %. Alkohol, který vzniká v uvedeném množství v siláži nezajistí ještě potřebný konzervační efekt, protože s nadměrnou produkcí alkoholu je možné počítat pouze u krmiv s vysokou koncentrací vodorozpustných sacharidů (nevyloužené cukrovarské řízky, krmná řepa, cukrovka, hlízy topinamburu atd.), kde může vzniknout okolo 2 % i více alkoholu. Takové siláže jsou z dietetického hlediska ke krmení nevhodné, protože působí negativně na bachorovou mikroflóru. V praxi je proto snaha omezit tvorbu alkoholu nejen dodržováním technologického postupu a zásad dobré výrobní praxe, ale také aplikací účinných konzervačních aditiv. Při ověřování vlivu biologických a biochemických aditiv na výslednou kvalitu, hygienickou jakost a fermentační charakteristiky silážovaného vlhkého mačkaného zrna kukuřice Bíro a kol. (2009b) nezjistili žádné zvýšení hladin alkoholu v silážích. Pokusné varianty měly hodnoty alkoholu v rozmezí 1,77–2,34 g/kg sušiny, zatímco neošetřená kontrolní siláž měla hodnotu alkoholu neprůkazně vyšší (2,61±0,166 g/kg sušiny.) Je zřejmé, že mikrobiální stimulace silážní fermentace měla pozitivní efekt na snížení alkoholového kvašení a aktivitu enterobaktérií. Proto se v praxi doporučuje i při konzervaci silážní kukuřice aplikovat vhodná mikrobiální aditiva.
Alkohol, nejen etanol, ale zejména 1-propanol, 2-propanol či 2-butanol jsou minoritními produkty kvasného procesu u siláží s vyšším obsahem jednoduchých sacharidů. Při jejich větším zastoupení působí dieteticky rušivě na trávení, omezují stavitelnost a produkci TMK, jakož i proteosyntézu mikrobiálního proteinu. Ve snaze omezit ztráty energie u siláží s větším zastoupením alkoholu, je nezbytné dodržovat technologické zásady a přídavek účinných silážních aditiv. Produkce alkoholu v silážích by proto měla být rutinní záležitostí všech laboratoří, které analyzují krmiva před jejich zařazením do krmné dávky vysokoužitkových dojnic.
Prof. MVDr. Ing. Petr Doležal, CSc. a kol.
Celý článek najdete v Krmivářství 2/2024.
