Dobrá péče o mláďata znamená zajištění maximální pohody zvířat. Dobré životní podmínky jsou nicméně také o emocích zvířat. Samozřejmě je nezbytné jim poskytnout dostatek nápoje, a to buď plnotučné mléko, nebo mléčnou náhražku s vysokou nutriční kvalitou. Jednou ze strategií je zvýšený obsah tuku v mléčných náhražkách pro vyšší příjem živin a intenzivnější růst telat.
Hypotézou jedné ze studií bylo, že výměna určitého podílu laktózy v mléčné náhražce za tuk by pozitivně ovlivnila růst i gastrointestinální zdraví telat krmených dvakrát denně. Dokázalo se, že výměna laktózy za tuk neovlivňuje růst telat, příjem starteru, slámy, vody, a ani nijak zjevně nezlepšuje stravitelnost živin v trávicím traktu. Nicméně vysokotučná náhražka pozitivně ovlivnila fekální skóre u telat. Protože voda je nezbytnou živinou a doporučuje se, aby byla pitná voda. Většina chovatelů si myslí, že novorozená telata dostávají dostatek vody z mléka nebo mléčných náhražek, aby byla splněna jejich potřeba vody. Experimentálně se zjistilo, že rozdíly v tělesné hmotnosti byly na konci období odstavu vyšší a vyšší byl i průměrný denním přírůstek dříve napájených telat (týden vs. 17 dní po narození). Napájení vodou od narození nebo později neovlivnilo počet dní s průjmem a intenzitou průjmu telat. Navzdory podobnému startu, měla telata dříve dostávající vodu vyšší výšku kříži, délku těla, lepší stravitelnost vlákniny (ADF i NDF) a efektivita krmení po odstavu (50 až 70 dní věku) byl a vyšší, než u telat, která dostávala vodu později. Navíc na rozdíl od mléka, které přes jícnovou rýhu a čepcobachorový splav teče přímo do slezu, je pitná voda schopna proniknout do bachoru a stát se nedílnou součástí jeho vývoje.
Telata mají svou vlastní osobnost, což může ovlivnit chování a efektivnost krmení. Takzvaná explorační (průzkumná) telata mají tendenci konzumovat krmivo v raném věku. Je známo, že skot se liší v individuálních reakcích na stresující události. Zvířata, která jsou obvykle klidnější nebo méně reaktivní, mají ve srovnání s excitabilními nebo reaktivnějšími zvířaty zlepšenou rychlost růstu, kvalitu masa a produkci mléka, zlepšené imunitní funkce a snížené fyziologické reakce na stresové události. Vědci dospěli k závěru, že osobnostní rysy vysvětlují individuální variabilitu v chování při krmení, příjmu pevného krmiva a přírůstcích hmotnosti a reakcích na chování v době kolem odstavu. Cílem každého výrobce mléka je mít jalovici s maximální expresí jejího genetického potenciálu, takovou, která by se otelila do 24 měsíců. Na to neexistuje žádné jednoduché magické řešení. Je to spíše kombinace několika prvků, jako jsou zrání trávicího traktu, příjem kolostra a postupný odstav. Všichni víme, že chov mláďat je investice do budoucnosti. Jsou to dva roky nákladů a a dvě tři laktace trvá, než si jalovice na sebe vydělá.
Chovatelé vědí, že telata by měla být krmena pečlivě, aby se podpořil stabilní a silný růst. Vědí také, co pro podporu tohoto růstu udělat. Z nějakého důvodu je však úmrtnost telat stále realitně vysoká. Je to chybou v technologii, znalostech nebo něčem jiném? Často se mluví o epigenetice, která studuje způsoby vyjádření dědičné informace způsobené vnějšími vlivy. Je v ní o zapnutí nebo vypnutí genové exprese. K některým z těchto „zapnutí“ a „vypnutí“ dochází během březosti. Ví se, že chyby ve výživě v posledních dvou měsících březosti způsobí to, že vývoj střev telat není správný, a to zase může vést k problémům s průjmem. Příjem mleziva je nesmírně důležitý pro růst a vývoj novorozeného tele. Dodává energii a pomáhá při vývoji imunitního systému. První krmení mlezivem má obrovský vliv na pozdější život. Po narození trvá tři nebo šest měsíců abychom skutečně vydělali na genetické expresi a kolostrum v tom hraje velkou roli. V chovu dojnic se říká, že dvojnásobná porodní hmotnost telat, je hmotnost odstavu. Zemědělci často zapomínají, že účinnost krmiva je nejvyšší v období odchovu. Ano, mléko je drahé, ale telata také rostou nejrychleji. Právě nejrychlejší růst je nejúčinnější. Když se krmí nekvalitní krmivo, je to v důsledku velmi drahé. Může se diskutovat o všech typech technologií a inteligentním chovu dojnic, ale pokud nejste schopni zlepšit každodenní situaci na farmě, nepomůže ani smart technologie.*
(www.dairyglobal.net) Alena Ježková
Podrobněji v časopisu Náš chov 9/2019.
