Existují stovky mykotoxinů s různými způsoby účinku. Problémy, které mohou způsobit, se liší v závislosti na kombinaci mykotoxinů v krmivu, jejich koncentracích a zdravotním stavu zvířete. Dopady kontaminace mykotoxiny jsou mnohdy i fatální, proto je nutné nezkrmovat plesnivé krmivo a používat prostředky a výrobky, které umí mykotoxiny vychytat.
Každý mykotoxin je jedinečná molekula, a přestože určité interakce s bachorovými mikroorganismy mohou produkovat méně toxické sloučeniny, degradovat původní mykotoxin, je důležité si uvědomit, že některé mykotoxiny jsou nerozložitelné, nebo ještě hůře, některé se mohou přeměnit na metabolity se zvýšenou toxicitou.
Mykotoxiny jako je ZEN, ergot, alkaloidy, trichoteceny (DON, T-2), aflatoxiny (AFLA)způsobují u dojnic nepravidelné říje, nízké zabřezávání, vznik ovariálních cyst, embryonální mortalitu, potraty a u býků špatný vývin varlat a nízkou produkci spermií. AFLA, DON. NIV, T-2, HT-2 mají mimo jiné vliv na kontaminaci mléka, snížení mléčné užitkovosti a vznik mastitid. Vinou trichotecenů (NIV, DON) vzniká tzv. děravé střevo, klesá absorpce živin a vznikají záněty trávicího traktu. DON, NIV, AFLA ZEN, ergotové alkaloidy a jiné mykotoxiny poškozují funkci bachoru, způsobují průjmy, nízkou produkci těkavých mastných kyselin v bachoru, sníženou produkci mikrobiálního proteinu a pokles pH v bachoru. Ergotové alkaloidy mají vliv i na termoregulaci dojnic a způsobují křeče. DON, NIV, T-2 působí na pokles příjmu krmiva a nízkou efektivitu krmné dávky. Stav jater, tedy vyšší produkci jaterních enzymů a jaterní toxicitu ovlivňují mykotoxiny DON, ALFA a fumonisiny (FUM). Kulhání krav způsobují ergotové alkaloidy, DON a endotoxiny. Některé mykotoxiny, zejména jejich vyšší dávky, tedy nezvládne ani bachor přežvýkavců. Mykotoxiny se koncentrují v semenech, čímž jsou prasata a drůbež vystaveny vyššímu riziku, avšak telata jsou zvláště zranitelná kvůli jejich nedostatečně vyvinutému bachoru – v podstatě stejně zranitelná jako mladí monogastři. Rizikem však nejsou pouze obiloviny, řada mykotoxinů byla také nalezena v kukuřičných a travních silážích, které jsou běžně krmeny telatům před i po odstavu.
Nedostatek viditelných klinických příznaků je způsoben především krátkým životním cyklem brojlerů. Kombinované účinky více než jednoho mykotoxinu ztěžují diagnostiku. Nicméně hlavní dopady mykotoxinů na zdraví drůbeže byly jasně prokázány, a to zničení střevních klků, které snižuje vstřebávání a trávení živin, zvyšuje prosakování střev, selhává vakcinace a modulaci místní imunitní reakce a dysbióza.Může ovlivnit kontaminaci jatečně upraveného těla během zpracování. U brojlerů byla zaznamenána viditelná tuková degenerace a zvýšení hmotnosti jater o přibližně 15 %. Mykotoxiny jsou dost často v krmivu drůbeže, ale v rodičovských chovech jsou obvykle přehlíženy, proto se negativní účinky objevují v líhních. Mykotoxiny mohou negativně ovlivnit snášku, kvalitu vaječných skořápek, účinnost odpovědi na vakcínu a kvalitu potomstva. Nízká líhnivost, snížená kvalita vajec a narušená imunita kuřat jsou problémy líhně, na nichž nesou vinu mykotoxiny. Přítomnost ZEN v krmivu může modifikovat fyziologii reprodukčního traktu vyvoláním hyperaktivity vaječníků a cyst na vejcovodech. Tyto změny se odrážejí v nižší produkci a líhnivosti vajec. Nejčastější patologické léze související s mykotoxikózou u drůbeže se nacházejí v játrech. Když jsou játra nosnic narušena, je tu přímá souvislost s poruchou tvorby žloutku, který je klíčovou složkou výživy a zdraví vyvíjejícího se kuřátka a to vede to k vyšší úmrtnosti kuřat.
Úhyn prasnic je významnou finanční zátěží a přímo ovlivňuje ziskovost farmy. Přitom subakutní expozice mykotoxinům spouští stavy, které mohou vést ke špatné užitkovosti a snížení délky života prasnic. Mykotoxiny ovlivňují hlavní orgány, včetně jater, střev, vaječníků, dělohy a vemene. Vzhledem k vysoké estrogenicitě ZEN jsou jedním z mála jasně viditelných známek jeho požití u prasnic oteklé vulvy. U sajících prasat se objevily také, což je důkaz, že ZEN lze přenášet in-utero. Účinek ZEN v závislosti na dávce na velikost vulvy u prasniček byl pozorován již šest dní po zahájení krmení ZEN, ale bylo patrné i poškození epiteliálních buněk mléčné žlázy prasniček při požití ZEN. Zearalenon (ZEN) může vážně ovlivnit reprodukční výkonnost prasat kvůli svým estrogenním účinkům. ZEN by proto měl být vždy považován za diferenciální diagnózu v případě reprodukčního selhání.
Klinické projevy u prasnic jsou velmi variabilní v závislosti na fázi reprodukčního cyklu, ve kterém je ZEN požit, na dávce a délce expozice. Reprodukční systém sexuálně nezralých prasniček je také ovlivněn touto estrogenní látkou s mnoha účinky:
Škodlivé účinky ZEN lze pozorovat také u pohlavně dospělých prasniček a prasnic:
Kromě vlivu ZEN na prasnice a prasničky byly zaznamenány jeho negativní účinky na reprodukční výkon kanců. Mezi účinky mykotoxinu patří:
Dopad je pravděpodobně způsoben snížením produkce hormonu testosteronu produkovaným Leydigovými buňkami ve varlatech.
To může být dáno vazbou ZEN na estrogenové receptory lokalizované na spermiích.
Je důležité vědět, že i úrovně kontaminace pod regulovanými limity mohou negativně ovlivnit užitkovost prasat. Důvodem může být kombinovaný výskyt s jinými mykotoxiny, podcenění toxinové zátěže, multifaktoriální poruchy, fytoestrogeny.
V produkci prasat jsou zdravotní problémy často způsobeny více faktory. Lze předpokládat, že závažnost účinků vyvolaných mykotoxiny by mohla být ovlivněna nedostatky týkajícími se celkového zdraví a imunitního stavu, řízení stáda a vystavení stresu. Samozřejmě, že situace na jednotlivých farmách je obtížné simulovat, a proto je obtížné posoudit účinky různých faktorů.
Podrobněji v časopisu Krmivářství 5/2023.
