Krmná dávka je nejen zdrojem energie a živin k zajištění životních funkcí zvířat a produkci mléka, masa nebo dalších produktů. Některá krmiva mohou organismům dodávat specifické látky, které dovedou ovlivňovat i další vlastnosti. Jedny z nich jsou důležité pro produkci a ekonomiku chovu, jiné pro welfare nebo třeba pro životní prostředí.
V chovu přežvýkavců je bachor, respektive jeho osazenstvo, mimořádně důležitým článkem celého systému. V jedné ze studií se vědci z University of Edinburgh zaměřili na výzkum bachorových mikroorganismů a využili k tomu jednu z pokročilých technik, která se nazývá metagenomika a zahrnuje analýzy genetického složení všech mikrobů, které v organismu krav existují. Analýzou genetické informace mikroorganismů poukázal tým také na dříve neznámé enzymy, které umí získávat energii a živiny z rostlinného materiálu, a na to, že důkladné pochopení principů přeměny rostlinné hmoty do živočišných produktů by mohlo mít klíčový význam pro zabezpečení budoucnosti potravního řetězce.
Vyšší přírůstky, lepší konverze živin a zdravější zvířata jsou součástí mozaiky, ze které se tvoří úspěšný ekonomický výsledek chovu hospodářských zvířat. V minulosti byla využívaná celá řada přípravků, např. hormonálních nebo antibiotických, které dovedly v organismu zvířat podpořit procesy vedoucí k lepšímu růstu. Vědci z Basque Technological Centre si vzali za cíl objevit neantibiotický prostředek, který by podpořil růst zvířat a chitosan se jim jevil jako možná alternativa. Pokusy ukázaly, že chitosan modifikoval fermentaci v bachoru např. zvýšením produkce propinové kyseliny až o 95 %. Tak by mohl představovat tu správnou náhradu za zakázaná antibiotika.
Zabřezávání je další vlastností, která výrazně ovlivňuje ekonomiku chovu hospodářských zvířat a je možné je ovlivnit výživou. Vědci z University of Illinois poukázali na to, že přídavek metioninu do krmné dávky březích holštýnek může ovlivnit životaschopnost embrya v době před implantací v děloze.
Ačkoliv bylo u testované i kontrolní skupiny stejné procento zabřeznutí, byl zjištěn rozdíl v následné embryonální mortalitě. Zatímco u krav v kontrolní skupině dosahovala ztráta embryí 19 %, u skupiny krav s přídavkem metioninu odumřelo jen 6 % embryí. Takový rozdíl by po převedení do „řeči čísel“ mohl představovat zajímavé výsledky.
Náklady na krmení jsou u skotu stále ještě vysoké, a to nejen u dojnic, ale i u skotu ve výkrmu. Vědci vidí u mikrořas možnost stát set i dobrým proteinovým doplňkem. Slibnou budoucnost má i moučka z řas, která by při příznivé ceně mohla být zajímavým krmným doplňkem krmné dávky skotu.*
Ing. Anna Marcinková
Podrobnější informace v časopisu Krmivářství 6/2019.
