Doskákali mezi chovatelskou elitu

V rámci letošního ročníku soutěže Mléčná farma roku byla titulem skokan roku oceněná farma Chrbonín, kterou provozuje Zemědělské a obchodní družstvo Podhradí. Mezi chovatelskou elitu družstvo hospodařící na Táborsku katapultovalo zejména významné navýšení užitkovosti, k níž přispěla v první řadě změna vrcholného managementu a navázání spolupráce s externími poradci. Součástí nezbytných změn pak bylo nastavení pracovních protokolů, nákup vysokobřezích jalovic a zlepšení podmínek ustájení.

Tým, který „táhne za jeden provaz“ (dole zleva Martin Křivánek, Jaroslav Hovorka, Petr Brabenec, Jakub Korbel a Petr Kořenský)
Tým, který „táhne za jeden provaz“ (dole zleva Martin Křivánek, Jaroslav Hovorka, Petr Brabenec, Jakub Korbel a Petr Kořenský)

ZOD Podhradí se zabývá se klasickou zemědělskou výrobou, respektive pěstováním tržních plodin a krmiv pro živočišnou výrobu, reprezentovanou chovem holštýnského skotu. Ve stavech družstvo eviduje asi 460 dojnic, které má ustájené na farmách Chrbonín a Budislav.    

Produkce mléka je pro uvedené zemědělské a obchodní družstvo základním pilířem výroby. Vyprodukovaný objem 15 200 litrů mléka za den, respektive 450 tisíc litrů mléka za měsíc, chovatelé dodávají do akciové společnosti Madeta přes Mlékařské a hospodářské družstvo JIH.

„Mléko nás drží ekonomicky a dá se říci, že tržby za něj pokrývají veškeré podnikové náklady. Jestliže v roce 2020 jsme dávali do mlékárny 308 tisíc litrů měsíčně, aktuálně máme dodávku o 142 tisíc litrů vyšší. A to i přesto, že máme o 117 krav méně. Ještě před dvěma roky jsme vykazovali 18 litrů na ustájenou dojnici, nyní je užitkovost téměř dvojnásobná a odpovídá třiatřiceti litrům. Vzhledem k tomu, že v dnešním stádu máme asi 70 % prvotelek, troufám si odhadnout, že s očekávaným navýšením užitkovosti na druhé laktaci budeme do konce roku 2025 atakovat hranici šestatřiceti litrů na ustájenou krávu,“ konstatoval spokojeně předseda Ing. Martin Křivánek.

Progres farmy

Opatření, která významně přispěla k navýšení užitkovosti zahrnují zejména změnu vrcholného managementu a navázání spolupráce s externími poradci. Dále nastavení pracovních protokolů, nákup vysokobřezích jalovic a zlepšení podmínek ustájení.

Součástí welfarových opatření jsou i drbadla, která si krávy doslova zamilují 
Součástí welfarových opatření jsou i drbadla, která si krávy doslova zamilují 

„Se změnou managementu jsme přešli na pravidelné školení, pořádání firemních akcí, dětských dnů, ale i společenských večerů. Velmi si cením toho, že se podařilo vytvořit dobrou partu lidí, která táhne za jeden provaz. Stejně tak velmi oceňuji spolupráci s Ing. Petrem Brabencem a jeho synem Petrem, kterou jsme odstartovali změny, které přinášejí kýžený efekt. Nákupem vysokobřezích jalovic jsme urychlili generační pokrok ve stádu o tři roky. Za poslední dva roky jsme k tomuto účelu vynaložili 25 milionů korun. Záměrem avizovaných rekonstrukcí produkčních stájí bylo zlepšit životní podmínky zvířatům a zpříjemnit pracovní prostředí ošetřujícímu personálu. Produkční stáje jsme předělali na boxové s loži podestýlanými separátem. Otevření boční stěn stájí a nainstalování ventilátorů přispělo k požadované výměně stájového vzduchu. Mlžiče osazené nad krmným žlabem a v čekárně jsou prevencí proti tepelnému stresu v horkých letních dnech. Součástí modernizace provozu byla i výstavba porodny s kapacitou pro třicet krav. Současně jsme také kompletně zrepasovali technologii dojení na obou farmách, respektive paralelní dojírny BouMatic.  V dojírnách jsme dále zhotovili gumové podlahy, které jednak přinášejí pohodu zvířatům i obsluhujícímu personálu, jednak zlepšují hygienu prostředí. Přechodem na kejdové hospodářství jsme museli navýšit kapacitu jímek na skladování kejdy. Konečně na farmě Mlýny jsme část stáje, která původně sloužila výkrmu býků, zrekonstruovali na odchovnu jalovic, “ vyjmenoval dále předseda ZOD Podhradí.

Otevření bočních stěn stáje významně přispělo k optimální výměně stájového vzduchu
Otevření bočních stěn stáje významně přispělo k optimální výměně stájového vzduchu

Kvalita objemných krmiv jako základ

Jak spolupracující výživářský poradce Ing. Petr Brabenec mladší dodal, k uvedenému navýšení produkce mléka  došlo při stále stejné krmné dávce, která je pro krávy v laktaci složená z kukuřičné siláže, jetelotravní senáže, štípané slámy, CCM a směsi jádra z vlastních obilovin, kukuřičného zrna, extrahovaného řepkového šrotu, kukuřičných výpalků a minerální směsi.

„Pro potřeby krmivové základny pěstujeme kukuřici na siláž, případně děláme vlhké zrno (CCM), a dále jetelotrávy. K výrobě objemných krmiv využíváme i louky. Vzhledem k jejich intenzivnímu obhospodařovaní se nám daří snižovat podíl výroby senáží na orné půdě. Ze tří až čtyř sečí za rok vyrobíme senáže o celkovém objemu 5000 tun. Pokud jde o kukuřičnou siláž, ročně vyprodukujeme dvanáct tisíc tun. Jestliže bych měl odpovědět na otázku ohledně záměrů do budoucna, naší prioritou číslo jedna je navyšovat užitkovost abychom byli ekonomicky stabilní. A pokud nám to situace dovolí, rádi bychom vybudovali novou produkční stáj pro 600 dojnic. Dále chceme udržet vysoký standard rostlinné výroby s využitím postupů šetrnějších k životnímu prostředí a přírodě kolem nás. Cílíme však i na prohlubování dobrých vztahů s okolními obcemi a lidmi, kteří v nich žijí. Je pro nás důležité, aby nás okolí vnímalo jako své partnery a kamarády, a i to je důvod, proč se snažíme pořádat akce pro děti i širokou veřejnost,“ prozradil na závěr předseda ZOD Podhradí Ing. Martin Křivánek.*

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down