Domácí producenti čerstvých skořápkových vajec pro přímou konzumaci jsou připraveni naplňovat požadavky stále náročnějších spotřebitelů na kvalitní potraviny. Proti společenským tlakem vyvolané technologické revoluci v chovu nosnic nejsou zásadně proti. Rozporují ale nízké farmářské ceny, které nezohledňují rok od roku zvyšující se výrobní náklady. Jedině hlad po českých potravinách, respektive vejcích může nastartovat výrobu, což v reakci řetězců pomůže narovnat cenu bez toho, aniž by chovatelé museli spoléhat na rozpočet a dotace, které by se daly využít efektivněji. Respektive k rozvoji sektoru, nikoli k jeho zachraňování.
O aktuální situaci v komerčních chovech nosnic jsme hovořili s místopředsedou Českomoravské drůbežářské unie, o. s., pro nosnou drůbež Ing. Zdeňkem Mlázovským.
Přestože na ukončení produkce v obohacených klecích mají chovatelé nosnic ještě pět let, podle některých vyjádření obchodní řetězce přestanou odebírat klecová vejce do roku 2025. Jaká je současná situace?
Aktuálně se asi 65 % slepic chová v obohacených klecích, které budou od 1. ledna 2027 zakázané. Na rok 2025 avizované ukončení odběru vajec z klecí obchodními řetězci pociťujeme již nyní, když takzvaně vylistovávají klecová vejce z běžných objednávek a prodávají je jen v jednorázových akcích. I když cena vajec z preferovaných voliér či podlahových chovů je o něco vyšší, stále je na hraně přežití. Přitom vstupy a náklady rok od roku rostou – ať už to je například cena za krmné směsi, energii, lidskou práci, nebo nakonec i za obalové materiály, které musejí být samozřejmě certifikované a v souladu s použitím v potravinářství. Cena pro producenty zůstala na úrovni 70. let minulého století. S cenou na pultech, kterou si určují prodejci ovšem nekoresponduje. Producentům skořápkových vajec, kteří zhodnotí okolo 85 % vyprodukovaného objemu v obchodních řetězcích by pomohlo, kdyby měly v ruce legislativní nástroj na výši obchodní marže.
V chovatelské Evropě prosazované welfare mění standardy chovu prakticky u všech druhů hospodářských zvířat. Čemu se musí věnovat pozornost v chovech nosnic?
Zvyšuje se tlak na kvalitu technologií, které by zvířatům přinášely maximální pohodlí, a přitom zajišťovaly standardní kvalitu potravin, mimo jiné i s ohledem na znečištění skořápky.
S nástupem nových technologií je třeba věnovat pozornost výběru nosných hybridů, které by měly být obecně pohyblivější a měly by samozřejmě přinášet maximální produkci. Tomuto požadavku v současné době odpovídají převážně bílé slepice s nižší hmotností, které mají srovnatelnou snášku se slepicemi v klecích, ale jsou životaschopnější.
V souvislosti se zlepšením životních podmínek zvířat se v chovatelské praxi začínají prodlužovat turnusy na 80 až 90 týdnů věku nosnic, čímž se oddaluje brakace o dva až tři měsíce. A to bez toho, aniž by se to promítlo do zhoršení kvality skořápky. V souvislosti s tím se klade větší důraz na výživu nosnic, zejména v období na konci snáškového období. Současně je třeba brát v úvahu i riziko nižší účinnosti vakcín, jimiž se vakcinují kuřice v odchovnách. V tomto případě jsou na místě konzultace s veterinárním lékařem, který chov dozoruje, případně se státní veterinární správou a konečně i zajištění vyšší úrovně biosekurity.
Horkou novinkou je i zákaz usmrcování kohoutků nosných hybridů po vylíhnutí, který by měl platit například v Německu od 1. ledna příštího roku. Co to přinese líhňařům a jak se to promítne do ceny vajec?
Je to opět vyústění tlaku skupin lidí na ochranu práv zvířat. Paradoxně všechny tyto tlaky vedou k vyšší zátěži životního prostředí, větší uhlíkové stopě. Ale to je na jinou diskuzi. V souvislosti s tímto zákazem se nabízejí dvě možnosti, a to likvidace násadových vajec s embryem kohoutků nebo vylíhnuté kohoutky vykrmovat. Údajně nejspolehlivěji se dá pohlaví ve vejci určit od 8. dne po nasazení do líhně, kdy embryo ještě necítí bolest. Dosud se kuřata v líhních sexovala, jinými slovy se rozdělovala podle pohlaví až po vylíhnutí, přičemž kohoutci se utratili.
Z metod určování pohlaví již ve vejci se v praxi zatím využívá metoda endokrinních markerů.
Protože výkrm lehkých kohoutků nosných typů drůbeže si vyžádá obrovské náklady a o výsledný produkt bude minimální zájem, uvedený zákaz se tak bude spíše naplňovat likvidací vajec. Pokud se toto opatření přijme také u nás, zvýší se náklady na odchov kuřiček, což se s velkou pravděpodobností promítne i do ceny vajec.*
