18.01.2010 | 04:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Důraz na zdraví v chovech

Také poslední šestatřicátá mezinárodní konference Drůbež 2009 přinesla drůbežářské praxi zajímavá témata. Vedle klíčové zdravotní problematiky, v rámci níž se například prezentovaly výsledky plnění národních programů tlumení výskytu salmonel, se diskutovalo o výměně konvenčních klecí za alternativní technologie nebo o změně legislativy týkající se koncentrace intenzivně vykrmovaných kuřat, respektive zatížení živou hmotností na metr čtvereční ustájovací plochy.

Pokud jde o ustájení nosnic, tak podle odborníků dosud celosvětově nejrozšířenější klece (konvenční) představují technologii, jež minimalizuje negativní faktory ovlivňující zdraví a užitkovost nosnic, ale také emise amoniaku a prachu v hale a konečně i fyzikální a bakteriologické znečištění vajec. Obsluha zmiňovaného klecového systému, který je výsledkem úzké spolupráce genetiků, krmivářů, technologů, konstruktérů, veterinářů i chovatelů spočívala v kontrole chodu krmicí a napájecí linky, případně v odstraňování uhynulých slepic.

Technologie pro třetí tisíciletí
Podle nových pravidel budou jedinou alternativou klecových systémů obohacené klece, ve kterých nosnice mají z pohledu welfare vhodnější podmínky. Konkrétně pak každá slepice má k dispozici 750 cm², z toho 600 cm² využitelného prostoru (bez prostoru v hnízdě), dále 15 cm hřadu, 12 cm krmného žlabu a musí mít přístup alespoň ke dvěma kapátkovým napáječkám. Obohacené klece musí obsahovat hnízdo, prostor na popelení a hrabání a zařízení na obrušování drápů.
Vzhledem k rychle se blížícímu termínu zákazu chovu slepic v neobohacených klecích (podle směrnice Evropské rady 1999/74/EC od 1. 1. 2012) chovatelská veřejnost uvítala vystoupení britského odborníka Dr. Arnolda Elsona z ADAS Gleadthorpe, který konstatoval, že přístup jednotlivých členských států k zákazu používání konvenčních klecí a výměně za welfarové technologie pro produkci konzumních vajec je velice odlišný. Z prezentovaného grafu bylo patrné, že čeští drůbežáři dosud chovají více než 96 % nosnic v konvenčních klecích, hůře jsou na tom již jen španělští a litevští chovatelé drůbeže. Zajímavé byly i jeho výsledky porovnávání průměrného úhynu chovaných slepic v jednotlivých typech technologií. Vysoká mortalita slepic ve volných venkovních výbězích tak nabádá k zamyšlení, zda je cesta k pohodlí slepic vytyčena správně.
Problematikou vývoje a hodnocení různých technologických systémů v chovu drůbeže u nás se nepřetržitě 45 let zabýval MVDr. Květoslav Košař. Na adresu preferovaných alternativních technologických systémů chovu drůbeže mimo jiné řekl, že v nich není možné zajistit stálý sociální pořádek, často dochází k odhánění a klování slabších jedinců s následky úhynu. Dále vyvstávají problémy s otlaky na prsou a běhácích jako následek hřadování, v podlahových chovech se objevují i záněty v dutině břišní po nárazech do různých překážek při vyplašení nosnic. Možnost přístupu nosnic k trusu zvyšuje výskyt střevních cizopasníků, kteří se podílejí na snižování snášky vajec, zhoršování konverze krmiva a zdravotního stavu, popřípadě i na zvýšeném úhynu. Stejně tak se zvyšuje riziko výskytu ektotoparazitů, zejména čmelíků, kteří způsobují chudokrevnost, ozobávání peří a kanibalismus. Podestýlka, která je zdrojem amoniaku a prachu, zhoršuje pracovní prostředí i ošetřovatelům. Snáška vajec mimo hnízdo nebo i do znečištěného hnízda zvyšuje riziko bakteriální či plísňové kontaminace skořápky. Podle jeho mínění není zcela v pořádku, když ochranářskými iniciativami proklamované názory na zlepšení pohody chovaných slepic přebijí výše uváděné argumenty specialistů z praxe. „Nikdo z nich si neuvědomuje, že omezující opatření budou mít negativní dopad na všechny. Se změnami technologií v Evropské unii dojde ke snížení produkce vajec, která budou dovážena jako sušená ve formě melanže nebo dokonce v hotových výrobcích i z takových chovů, ve kterých mohou mít nosnice ještě horší podmínky než v současných klecových systémech u nás,“ konstatoval MVDr. Košař.

Národní programy tlumení výskytu salmonel
V současné době jsou národními programy, jejichž cílem je potlačení výskytu salmonel v prostředí, sledovány tři kategorie drůbeže. Zatímco ve dvou případech, a to v reprodukčních chovech a chovech nosnic produkujících konzumní vejce, probíhají již třetím rokem, u kuřat chovaných na maso byly zahájeny od loňského roku. Od počátku letošního roku se v rámci zmiňovaných programů budou salmonely sledovat také v chovech krůt, jak u chovných, tak jatečných ptáků.
V prvních dvou letech trvání programu pro tlumení výskytu salmonel v chovech nosnic s produkcí konzumních vajec došlo k významnému snížení prevalence sledovaných sérotypů salmonel – S. enteritidis a S. typhimurium v chovech nosnic. Ze 62,5 % pozitivních hospodářství v roce 2006 byl zaznamenán pokles na 25,5 % pozitivních hospodářství v loňském roce.
„Protože se zjistilo, že vyšší počet záchytu salmonel je v úředních vzorcích, tak u nosnic zastavených do snášky po 1. 9. 2009 se úřední vzorky provádějí jako první odběr v produkčním období. To znamená, že poslední odběr vzorku před vyskladněním provádí chovatel. Změna termínu vyšetření úředního vzorku zpřesní monitoring nákazové situace v hejnech na počátku produkce a umožní vyhodnotit účinnost vakcinace. Při odběru úředního vzorku se současně prověřuje, jak byla provedena dezinfekce a kontroluje se její účinnost po vyskladnění předchozího hejna,“ uvedla ve svém vystoupení referentka oddělení ochrany zdraví zvířat Státní veterinární správy ČR MVDr. Milada Dubská.
Program pro hejna v reprodukčních chovech drůbeže zahrnuje sledování výskytu pěti invazivních sérovarů – S. enteritidis, S. typhimurium, S. infantis, S. virchow a S. hadar. „S ohledem na výsledky kontrolní mise Food Veterinary Office (FVO) a na novelizaci nařízení č. 2160/2003 bylo nutné programy pro nosnice i reprodukční hejna od ledna letošního roku aktualizovat. Hlavní změna se týkala provádění konfirmačních vyšetření v tom smyslu, že v případě záchytu salmonel v prostředí se neprovádí konfirmace orgánů pěti kusů drůbeže. Při zjištění pozitivního úředního vzorku je hejno bez dalšího vyšetření považováno za pozitivní. V případě pozitivního vzorku odebraného chovatelem je falešně pozitivní výsledek vyloučen vyšetřením úředního vzorku složeného z pěti směsných vzorků trusu a dvou směsných vzorků prachu,“doplnila referentka.
Cílem národního programu tlumení výskytu salmonel u kuřat chovaných na maso je do 31. prosince 2011 snížit procento pozitivity na Salmonela enteritidis a Salmonela typhimurium v prostředí na maximální hranici jednoho procenta. „Za výchozí hodnotu se považuje výsledek základní studie, která v České republice proběhla v období od 1. 10. 2005 do 30. 9. 2006 a vykazovala hodnotu prevalence výskytu Salmonela enteritidis a Salmonela typhimurium v hejnech brojlerů na úrovni 9,6 %. Pro snižování výskytu salmonel v chovech brojlerů je mimořádně důležité provést po vyskladnění pozitivního hejna důkladnou mechanickou očistu s navazující dezinfekcí a kontrolou její účinnosti. Naskladnění kuřat do haly, ve které byla zjištěna S. enteritidis a S. typhimurium bez toho, aniž by byl znám výsledek kontroly účinnosti dezinfekce, je porušením metodiky kontroly zdraví, za které může být chovateli udělena sankce. Současně je nutné, aby chovatel při pozitivním nálezu sledovaných sérovarů provedl ještě odběr vzorků krmiva k bakteriologickému vyšetření. S ohledem na požadavek absence Salmonella spp. ve 25gramovém vzorku masa se průběžně sleduje výskyt i dalších sérotypů salmonel. Přestože vyšetření jednodenních kuřat není součástí programu a není hrazeno ze státního rozpočtu, mělo by být v případě opakovaného výskytu salmonel v zájmu chovatele zjistit, zda je příčina v konkrétní dodávce zástavového materiálu nebo zda ukazuje na nedostatečnou hygienu v chovech,“ konstatovala na závěr MVDR. Milada Dubská.

Klíčové informace:
– Šestatřicátý ročník mezinárodní konference Drůbež 2009 uspořádaly loni v říjnu v Brně české pobočky Světové drůbežářské organizace (WPSA) a Světové veterinární drůbežářské organizace (WVPA)
 Tématem letošního ročníku byla zdravotní problematika v chovech drůbeže.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down