Komise EAT-Lancet (mozkový trust iniciovaný vlivnými celosvětovými nadacemi) vydala 16. ledna 2019 v Lancet Medical Journal zprávu o udržitelných potravinových systémech, která vyzývá k radikálním změnám výživových doporučení, zavedení daní na maso a dalším drastických opatřením, která by umožnila snížení spotřeby masa až o 90 %. Stručně řečeno by měla “referenční výživové doporučení“ zahrnovat max. 7 g hovězího denně, 7 g vepřového, 29 g drůbežího masa a 250 g mléčných potravin. V roce 2017 byla v České republice denní spotřeba vepřového masa na obyvatele téměř 116 g, tj. 16,5 krát více než je ve zprávě doporučeno. U hovězího a skopového masa to bylo více než 24 g, tj. téměř 3,5 násobek spotřeby doporučené a u drůbežího masa téměř 75 g, tj. více než 2,5 násobek doporučené spotřeby. Z toho vyplývá, že stavy prasat by poklesly 16,5násobně, skotu 3,5násobně a drůbeže 3,5násobně. Adekvátně k tomu by došlo ke snížení výroby krmiv.
Tato zpráva není jenom další zprávou proti masu. Její zveřejnění je základním kamenem obrovské celosvětové kampaně podporované několika velmi vlivnými nadacemi, jako je např. Stordalen Foundation nebo Wellcome Trust, se zapojením několika velmi vlivných aktivistických výzkumníků, z nichž někteří jsou dlouhodobě zapojeni do agentur jako je WTO nebo FAO. Organizátoři navrhli program obsahující velké a menší akce v mnoha hlavních městech po celém světě jako součást dlouhodobé vícevrstevné kampaně zahrnující Řím, Paříž a Brusel, což znamená, že jsou diskuze udržovány živé.
Omezení spotřeby masa
Krmiva jako taková nejsou hlavním cílem kampaně. Je tam několik odkazů ke konkurenci zdrojů mezi krmivy a potravinami s klíčovým prvkem podporujícím omezení spotřeby masa, ale odkazují také k vědě o výživě zvířat a doplňkovým látkám jako cestě nezvýšení efektivity a snížení emisí skleníkových plynů. Odhad však hovoří o tom, že změny ve výrobě potravin (včetně zlepšení efektivity krmiv) mohou snížit emise skleníkových plynů v zemědělství do roku 2050 asi o 10 %, zatímco zvýšená spotřeba rostlinných potravin by mohla snížit jejich emise o 80 %.
Reakce AFIA (American Feed Industry Association) a AIC (Agricultural Industries Confederation) jsou proti doporučením zprávy. Kritiku vyjádřili někteří vědci a zástupci ATF (Animal Task Force, sdružuje zástupce akademiků a praxe) a některé organizace živočišného řetězce, především v USA, které upozorňují především na nedostatečné vědecké opodstatnění stanoviska, záměrnou minimalizaci potenciálu snížení vlivu na životní prostředí prostřednictvím technologií. Na straně Evropy reagoval na požadavky médií Evropský svaz obchodníků s masem a hospodářskými zvířaty a EDA (European Dairy Association), stejně jako Copa-Cogeca prostřednictvím těchto řádek:
- Evropské výživové modely byly vždy založeny na různých zdrojích živin a příjmu vysoce kvalitních bílkovin, což byl základ jejich dobré pověsti. Podle nás je cestou vpřed dodržování vysokých standardů výroby při zlepšování zemědělských a šlechtitelských postupů s podporou co nejekonomičtějších technologií. Evropští zemědělci vždy postupovali v souladu se sociálními změnami a reagovali na požadavky spotřebitelů pomocí co nejpragmatičtějších řešení.
Snížit uhlíkovou stopu
Zpráva EAT-Lancet komise podporující snížení spotřeby masa je podle řady skupiny zaměřených na krmiva, zemědělství a udržitelnost dalším příkladem dobře míněného, ale potenciálně chybného uvažování o snížení dopadu výživy na životní prostředí. Komise sdružuje 37 odborníků z 16 zemí specializujících se na zdraví, výživu, udržitelnost životního prostředí, hospodářství a politiku. Jejich záměrem je porozumět tomu, jak můžeme zažehnat environmentální katastrofu a zajistit dostatek potravin pro narůstající populaci do roku 2050. Zpráva těchto odborníků, zveřejněná po dvouletém výzkumném úsilí, naznačuje, jak by mělo lidstvo změnit své stravování, aby bylo zdravější a snížilo svou uhlíkovou stopu.
Ing. Josef Svoboda, CSc.,
Spolek pro komodity a krmiva
Kompletní článek najdete v časopise Krmivářství 2/2019