O úspěchu chovu masného skotu rozhoduje řada vnějších a vnitřních faktorů. Důležitá je nejenom volba vhodného plemene a systému chovu, kterým musí vyhovovat dané podmínky, ale též zvládnutá reprodukce a obnova základního stáda.
V efektivním chovu krav BTPM se daří zejména dosahovat vysokého podílu narozených telat z celkového počtu připuštěných krav; odchovávat telata, která v době odstavu dosahují odpovídající hmotnosti; redukovat náklady díky efektivnímu využívání pastevního porostu.
Užitkové křížení dovoluje využít heterózní efekt, jenž může u kříženců přinést zlepšení reprodukce, méně úhynů telat a vyšší přírůstky. Podle vědců z irského Teagasc je zřejmé, že telata narozená matkám kříženkám váží při odstavu asi o 13 % více než telata čistokrevných matek. Pokud je navíc použit býk jiného plemene, než je kombinace matky s minimálně stejnou genetickou hodnotou, uvádí vědci další zvýšení hmotnosti telat odstavených na krávu, a to v průměru o 8 %. O systému reprodukce v chovu a vlivu na další generace rozhoduje i volba strategie obnovy základního stáda, která se odvíjí například od velikosti stáda. Pro efektivní šlechtění je třeba dostatečná selekční základna, jenže Irská stáda nebývají velká, takže dodržení uzavřeného obratu stáda může být problematické, a to nejenom v chovech, kde působí býk v přirozené plemenitbě, který se primárně vybírá k produkci zástavových zvířat. „Recept“ na kvalitní matku s funkčním utvářením těla vyžaduje jalovičku s dobrým genetickým základem, která je optimálním způsobem odchována od narození do chovatelské dospělosti. Jelikož je nástup puberty u jalovic ovlivněn spíše hmotností než věkem, je kvalita výživy zásadním faktorem při snaze o snížení věku při prvním zapuštění (a tedy i prvním otelení). Podle údajů Irish Cattle Breeding Federation (ICBF) je průměrný věk irských jalovic při prvním otelení něco málo přes 32 měsíců a vědci uvádí, že jalovice otelené jako tříleté vykazují nižší celoživotní ekonomickou efektivitu ve srovnání s těmi, které se otelí ve dvou letech. Dalším důležitým krokem při zajištění reprodukce je volba mezi inseminací a přirozenou plemenitbou. K podstatným výhodám inseminace patří širší možnost výběru. Inseminace nabízí majitelům stád bez tržní produkce mléka přístup k řadě prověřených, geneticky vynikajících býků různých plemen. Na rozdíl od býka v přirozené plemenitbě tedy lze k zapouštění plemenic vybírat z většího počtu býků a využívat individuální připařovací plán, který umožní získat jak potomstvo k produkci zástavu, tak pro odchov budoucích matek, což se hodí nejenom v menších stádech. Krom toho, širší spektrum býků redukuje riziko, že se potomstvo nevyvede, např. po mladých býcích s nízkou spolehlivostí odhadu plemenných hodnot, neprověřenou kvalitou spermatu či v důsledku dalších problémů.
Z toho pohledu se může inseminace jevit jako „pohodlnější“ a jistější varianta, i když jsou s ní spojené další úkony a náklady. Proto je nadmíru důležité zvládnout efektivní využití této reprodukční techniky. V první řadě je nutné naučit se spolehlivě detekovat příznaky říje u krav a jalovic. K tomu jsou potřeba nejenom teoretické znalosti, ale též jejich praktické využití. Nelze opomenout ani potřebu odpovídajícího vybavení, které usnadní oddělení zvířat určených k inseminaci od zbytku skupiny a jejich fixaci. Špatné uspořádání farmy, neadekvátní budovy a technologie, nedostatek pracovních sil v kombinaci s problematickým oddělováním jednotlivých krav (a jejich telat) od stáda při provádění inseminace, to vše mnohde brání používání inseminace. Kvalitní chovatelská evidence je neodmyslitelnou součástí efektivní chovatelské práce a její důležitost stoupá při hledání příčin problémů s reprodukcí. Její součástí by vždy měly být data otelení, průběh porodu a případné problémy, data říjí a zapouštění, použitý býk, výsledky ultrazvukového vyšetření (pokud se provádí). Během připouštěcí sezóny je důležité pravidelně sledovat efektivitu detekce říje a zejména identifikovat, vyšetřit a případně ošetřit všechny krávy, které se otelily před více než osmi týdny a zatím nebyly inseminovány.
Ing. Anna Mikšovský Marcinková
Podrobněji v časopisu Náš chov 2/2023.
