Chov skotu a mléčná produkce jsou častými tématy diskusí nejen bojovníků za ochranu životního prostředí, ale jejich studiu se věnuje i celá řada univerzit a vědeckých institucí.
Myšlenka, že by se zemědělství a produkce potravin na celém světě obešly bez tohoto důležitého segmentu, se nesetkává s pochopením, a proto jsou stále častěji hledány způsoby, jak co nejvíce zefektivnit a co nejvíce omezit jeho negativní vlivy na životní prostředí.
Asi 40 % přirozených travních porostů na světě má ještě potenciál uživit rozrůstající se populaci pasených krav. V našich podmínkách jsou pastevní systémy považovány za doménu extenzivních chovů. Vědci zjistili, že dokonce i krátkodobější přístup na pastvinu je pro krávy prospěšný, ale nejen z pohledu welfare. I spotřebitelé mohou následně z tohoto přístupu profitovat, protože takto vyprodukované mléko může dosahovat lepších nutričních ukazatelů.
Byl sledován i přínos alespoň částečné pastvy v letním období. Kontrolní skupinu tvořily krávy krmené celoročně konzervovanými krmivy.
Bylo zjištěno, že přídavek siláže a koncentrovaných krmiv doplňujících krmnou dávku založenou na čerstvé píci přinesl lepší výsledky, než když byly krávy krmeny pouze siláží.
Ale nejen krmení čerstvou pící přispívá k lepšímu mléku. Optimální welfare a pravidelná dávka „chemických látek“, které jsou spojovány s pocity štěstí, pomáhají zvýšit obsah vápníku v krvi holštýnek a v mléce čerstvě otelených jerseyek.
To, že je mléčná produkce ovlivněna sezónními vlivy asi nikoho nepřekvapí, ale vědci tvrdí, že nejde pouze o reakci na vnější podmínky, jakými je kvalita krmné dávky či technologie ustájení a stájové mikroklima. Krávy vykazují předvídatelné změny ve své fyziologii, které vedou k pravidelným změnám v mléčné produkci.*
S využitím zahraničních materiálů zpracovali Ing. Anna Marcinková, Ing. Ota Beran
Podrobněji v časopisu Náš chov 2/2019.
