Menu
e-shop
Živočišná produkce v ekologickém režimu bývá nejčastěji dávána do souvislosti s welfare chovaných hospodářských zvířat a nižším dopadem na životní prostředí, ale její vliv a význam může mít větší přesah. Avšak pro další rozšíření je třeba zvládnout zejména výživu, která je jedním z klíčových faktorů ekonomické produkce.
Při plánování výživy a krmení by se mělo vycházet z obecného principu, jež je platný ve všech systémech chovu hospodářských zvířat, ať už konvenčních nebo ekologických, podle kterého je třeba zvířatům zajistit krmnou dávku, která odpovídá danému druhu a kategorii, a předkládat ji v takovém stavu, jenž je pro ně fyziologicky vhodný, a způsobem, který nelimituje jejich přirozené chování. Obsah živin a dalších důležitých látek by měl korespondovat se skutečnými nároky zvířete, nezpůsobovat metabolické poruchy či jiné zdravotní problémy a pomáhat při dosahování požadované užitkovosti, plodnosti a udržení celkového zdraví a pohody. Základním pilířem krmné dávky skotu v ekologickém chovu by měla být kvalitní objemná krmiva, která mívají zvířata k dispozici prostřednictvím pastevního porostu (například jetelotravní směsi) a konzervované píce v podobě sena či senáže. Koncentrovaná krmiva, kupříkladu obiloviny, nebývají v krmné dávce v ekochovech příliš často, i když část producentů biohovězího masa zkrmuje obiloviny u skupiny v závěrečné fázi výkrmu. Díky tomu se zvyšuje přírůstek hmotnosti a rozvíjí žádoucí vnitrosvalové protučnění, tzv. mramorování. Složení a množství koncentrované krmné směsi a délka jejího zkrmování se v různých chovech liší, především podle typu a věku vykrmovaných zvířat a požadované porážkové hmotnosti. Ovšem i v takových případech se bioproducenti musí řídit platnými normami pro organické potraviny a zemědělství, které například v Irsku povolují u přežvýkavců po odstavu zkrmování obilovin v množství, jež odpovídá maximálně 40 % sušiny krmné dávky.
Kvalita čerstvé i konzervované píce má na efektivitě celého systému významný podíl, a to jak z hlediska nákladů, tak užitkovosti. Čím je kvalita objemů horší, tím vyšší je potřeba doplňování krmné dávky koncentrovanými krmivy, například obilovinami. A tím hůře se dosahuje cíle ekologické produkce hovězího masa, jež má být založena na objemných krmivech reprezentujících vyváženou krmnou dávku s odpovídající koncentrací energie, dodávající potřebné živiny, vitamíny a minerály. Obiloviny by měly být „okrajovým“ zdrojem pro zvládnutí mimořádných situací, kdy pastevní porost a konzervovaná objemná krmiva v důsledku vnějších vlivů (v posledních letech především sucha) nestačí. Klíčové faktory, které pomáhají či brání dosažení tohoto cíle, lze na úrovni farmy identifikovat dva: 1) management pastvy a produkce objemných krmiv a 2) kvalita pastevního porostu a konzervovaných objemných krmiv.
