Kvůli nadprodukci vepřového masa je ekonomika produkce uvedené komodity v Evropské unii závislá na exportu. Ovšem Čína, kam donedávna směřovala drtivá většina evropské nadprodukce jatečných prasat, se z následků afrického moru prasat zotavila natolik, že snížila dovozy. Omezení exportních možností EU, ale i poklesu poptávky související s covidovou pandemií zapříčinily výrazný propad cen za jatečná prasata v celé Evropě. Na otázku, s jakými náklady vyrábíme vepřové maso u nás a v zahraničí, nám odpověděl vedoucí oddělení Ekonomika zemědělství a potravinářství ÚZEI Ing. Jan Boudný.
V České republice vynakládali chovatelé v roce 2020 v průměru 4154 Kč na jatečné prase a 34 Kč/kg v živém. Během roku 2021 náklady významně rostly především vlivem zvýšení cen krmiv. Například ve druhém čtvrtletí 2021 byly náklady na jatečné prase oproti roku 2020 vyšší téměř o 200 Kč, ve třetím čtvrtletí už o více než 300 Kč a ve čtvrtém pak o 500 Kč, což je v přepočtu na kilogram v živém nárůst během roku o více než čtyři koruny. Problém ale je, že výkupní cena prasat během roku 2021 klesala až na 25 Kč/kg v živém a v průměru za rok dosáhla pouze 26,5 Kč. Ztráta na každé vykrmené prase pak během roku narůstala, když ve čtvrtém čtvrtletí 2021 převyšovala 1500 Kč a v průměru za celý rok dosáhla téměř 1200 Kč. K pokrytí výrobních nákladů nedošlo ani s připočtením dotací.
Při srovnávání ekonomiky výroby vepřového masa v evropských zemích a České republice vycházíme z údajů, které máme k dispozici díky dlouhodobé spolupráci s uskupením evropských a mimoevropských zemí InterPIG. Je do něj zapojeno celkem 13 evropských zemí a čtyři mimoevropské, přičemž při srovnání s výsledky České republiky pracujeme s devíti hlavními evropskými zeměmi.
Pokud jde o výrobní náklady, Česká republika ztrácí na nejlepší evropské producenty (Dánsko, Španělsko, Belgie, Francie) přibližně 22 eurocentů/kg jatečně upraveného těla. Za průměrem všech srovnávaných zemí pak zaostává téměř o 13 eurocentů/kg. Výrobní náklady v ČR se pohybují přibližně na úrovni Rakouska a Německa. Ziskovost výroby je ovlivňována také výkupními cenami, které byly v ČR v roce 2020 srovnatelné s cenami v Belgii a Nizozemsku, mírně horší než v Německu a významně nižší než v Rakousku, Španělsku a Dánsku. Oproti průměru srovnávaných zemí EU se bavíme o ceně nižší o 6 %, tj. téměř o 10 eurocentů/kg. Kombinace poměrně vysokých výrobních nákladů a nízkých výkupních cen pak řadí Českou republiku z pohledu ziskovosti na chvost srovnávaných zemí EU.
Stejně jako Česká republika čelí evropští chovatelé prasat také vysokým cenám krmiv a nízkým výkupním cenám prasat, dále pak nedostatku pracovní síly a nutnosti prodlužovat výkrm z důvodu nízké poptávky zpracovatelů. Napříč všemi sledovanými zeměmi došlo k výraznému propadu rentability. Například Španělsko, jeden z nejvýznamnějších evropských producentů, který dosahuje dlouhodobě nejlepších ekonomických výsledků ze zemí EU, očekává v roce 2021 ztrátu kolem 20 eurocentů/kg jatečně upraveného těla, nicméně nepředpokládá, že by snížilo stavy prasat. V Nizozemsku čelí velkým problémům především chovatelé specializovaní na odchov selat, jejichž ceny poklesly téměř o 50 % a vyhlídky na zlepšení nejsou příliš dobré. Nizozemská vláda zavedla programy na snížení stavů prasat, kdy zapojení chovatelé, kteří zbourali stáje již nesmí postavit nové. Tímto způsobem došlo k poklesu celkových stavů asi o sedm procent.*
