Otázky týkající se chovu skotu a šlechtění dalších generací se již před několika lety odklonily od strmého zvyšování produkce mléka a mléčných složek či maximalizace přírůstků hmotnosti. Stále častěji se chovatelé zaměřují na efektivitu produkce a její kvalitu, zlepšení plodnosti, zdraví a dlouhověkosti jejich zvířat. A samozřejmě nelze opomenout vliv živočišné produkce na životní prostředí, který je kvůli stále častějším atakům ze stran „ekoaktivistů“ čím dál častějším tématem vědeckých prací.
Poptávka po mléce a mase nikterak neklesá, i když by si to řada více či méně organizovaných odpůrců produkce a konzumace živočišných produktů přála. Naopak stoupá zájem vědců i šlechtitelů o to, jak se vyrovnat se sílícím nátlakem na omezení chovu skotu a dokázat, že chov přežvýkavců může být udržitelným způsobem produkce kvalitních potravin. Vysoká produkce s vysokými náklady (takzvaně za každou cenu) není udržitelná. To už si vyzkoušelo i mnoho českých chovatelů, kteří se museli vypořádat s nárůstem tlaku konkurence a hledat možnosti, jak zredukovat náklady. Kromě zvyšování produktivity práce se objevila velká rezerva v tzv. druhotných znacích, které se ukázaly být z hlediska ekonomiky chovu často těmi rozhodujícími. Mezi tyto vlastnosti patří například plodnost, zdraví končetin a vemen, konverze živin, dlouhověkost a dlouhovýkonnost. Bohužel patří tyto vlastnosti v naprosté většině k těm s nízkou dědivostí, a tak šlechtění tímto směrem není ničím snadným, a to ani v době genomické selekce.
Většina chovatelů skotu, nejenom těch v Irsku, je znepokojena reputací jejich odvětví, na které vrhá negativní světlo boj proti emisím skleníkových plynů a neustálé poukazování na krávy, jako největší problém v boji s globálním oteplováním. Proto se snaží o co nejefektivnější produkci, kam patří třeba šlechtění a odchov těch nejslibnějších telat.
Vědci z National University of Ireland (NUI) Galway a Teagasc provedli průzkum mezi irskými farmáři, který financoval Department of Agriculture, Food and the Marine, aby zjistili, na čem zakládají svá rozhodnutí při šlechtění a strategiích odchovu a jaký je jejich přístup ke vztahu mezi chovem dojeného skotu a welfare. Online průzkumu se zúčastnilo 450 chovatelů s různou velikostí a strukturou chovu.*
