Na již dvacáté třetí konferenci o krmivech a výživě hospodářských zvírat uspořádané Spolkem pro komodity a krmiva v Brně zazněla snad všechna aktuální důležitá témata a požadavky krmivářského sektoru. Spotřebitel žádá výrobu „bez GMO“, dokonce bez glyfosátu, Evropská unie se snaží o zachování biodiverzity a směřuje veškerou výrobu k větší zodpovědnosti k životnímu prostředí, trendem je krmení bez antibiotik a kokcidiostatik.
„Vítám vás na největším a nejdůležitějším setkání krmivářů ve střední Evropě,“ sdělil na úvod výkonný ředitel Spolku pro komodity a krmiva Josef Svoboda.
První slovo dostal náměstek ministra zemědělství Jiří Šír, který poděkoval za dobrou spolupráci ministerstva se spolkem. Zmínil standard výroby bez GMO, jehož iniciátorem byl Spolek pro komodity a krmiva (SPKK). Dokument byl pod záštitou MZe projednán s AK ČR a Zemědělským svazem ČR. Ministerstvo rovněž drží záštitu nad tzv. Memorandem o porozumění – jde o společný systém řízení rizik při výrobě a uvádění krmiv na trh, opírá se o HACCP a vzájemnou výměnu informací mezi ÚKZUZ a SPKK. Výslekem je zefektivnění úředních kontrol. Od roku 2007 ministerstvo z národních zdrojů podporuje zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti potravinářského a krmivářského průmyslu. V roce 2017 byly zpracovány projekty za 117,5 mil. Kč uznatelných nákladů, což přispělo ke zvýšení konkurenceschopnosti krmivářského průmyslu.
„Před sebou máme nové výzvy v podobě finalizace nového nařízení EU týkající se medikace krmiv a novela zákona o krmivech. Další otázkou jsou krmiva ošetřovaná glyfosátem. Lze předpokládat možný tlak zejména zahraničních obchodních řetězců na produkci bez použítí glyfosátu. Podle nařázení EU se z důvodu dostatečně dlouhé doby pro odborání reziduí obnovuje povolení této účinné látky pouze pro použití jako herbicid,“ sdělil náměstek Jiří Šír.
Zahraničním hostem byl Nicolas Martin zastupující FEFAC (Evropské federace výrobců krmných směsí), který seznámil přítomné s problémem snižující se biodiverzity z pohledu FEFAC do roku 2030. Definice biodiverzity se podle přednášející různí, ale v zásadě jde o variabilitu mezi všemi živými organismy, mimo jiné mořskými a dalšími vodními ekosystémy a jinými ekologickými komplexy. Jde o diverzitu uvnitř druhů i mezi druhy a ekosystémy.
Vliv činnosti člověka z hlediska působení na životní prostředí je nově hodnocen metodou LCA (Life Cycle Assessment) neboli posuzování životního cyklu. Schéma operuje na principu lineárního produkčního řetězce. Ze surovin se stává výrobek, z nějž se po použití stane odpad. Zelený produkční řetězec má za cíl odstranit všechny negativní externality výroby. Odpad by v tomto případě měl být jen organického původu, všechny syntetické látky by mělo být možné znovu použít jako suroviny o stejné kvalitě. Aby se zjistilo, jak moc se výroba a používání výrobku skutečně tomuto ideálu přibližují, je zapotřebí evaluace, a to např. právě metodou LCA. „Také ve výrobě potravin je třeba najít optimální kompromis mezi vedeckým přístupem a relevanci pro příjímání rozhodnutí,“ dodává Nicolas Martin a prezentoval vize organizace FEFAC pro krmivářský průmysl. Jednou z nich je vize trvalé udržitelnosti na základě efektivity zdrojů a odpovědných dodávek. K zavedení vizí je třeba dialog s evropskými institucemi a legislativou. Evropa jako oficiální zdroj dat pro environmentální footprinting využívá organizaci GFLI (Global Feed LCA Institute, viz http://globalfeedlca.org/). Cíle jsou jasné: přinášet na evropský potravinový trh produkty pokud možno co nejvíce „přátelské“ pro životní prostředí (environmental friendly).
Více v časopise Krmivářství.
