Ve výrobě vepřového masa jsou nejvyšší nákladovou položkou krmiva. Ekonomiku výkrmu prasat dále ovlivňují technologie krmení, podmínky stájového prostředí a samozřejmě vyrovnanost zástavových selat i vyskladňovaných jatečných zvířat.
Pro optimalizaci nákladů ve výkrmu prasat se doporučuje stanovit kritické body, a to ve vztahu ke zdraví zvířat, mikroklimatickým podmínkám ve stáji, naplněnosti kotců, ke krmení a vyrovnanosti skupin zvířat, a to jak při naskladnění do výkrmových hal, tak i při jejich vyskladnění na jatky.
Podle statistických údajů je zřejmé, že užitkovost prasnic roste. Meziroční nárůst v letech 2022 a 2023 reprezentuje nárůst o 0,7 selete a odpovídá tak 33,3 narozeného selete na prasnici. S navyšováním počtu selat ve vrhu však současně dochází k jejich vyšším ztrátám. „Tuto skutečnost lze přičítat tomu, že moderní genotypy prasnic byly šlechtěné zejména na počet selat, nikoli na počet struků. Je doloženo, že jeden funkční struk převyšující základní počet 14 struků, znamená snížení ztrát selat do odstavu o 2,7 %. Efekt výkrmu začíná homogenizací selat po porodu. V praxi to znamená přeložit středně velká selata (s hmotností od 0,9 do 1,7 kg) po osmi hodinách k matkám, u nichž je předpoklad vysoké mléčnost, tj. zpravidla prasnicím na třetím až pátém vrhu. Naproti tomu silná selata (s hmotností od 1,80 do 2,30 kg) přeložíme k matkám na pátém a vyšším vrhu. Zásadou je, že selata se překládají až potom, co přijmou dostatečné množství mleziva od vlastní matky. Pokud nemáte k dispozici prasnice, můžete si vybrat některý z technologických systémů na mléčnou výživu selat, které jsou a trhu k dispozici. Chovatelé si často kladou otázku, kdy začít s přikrmováním selat. Vycházejte z toho, že laktační křivka roste do 25. dne po porodu a že následně dochází ke snižování kvality mléka. Právě v tomto období byste měli začít přikrmovat, abyste podpořili přírůstek selat a využili jejich genetický potenciál,“ uvedl na semináři společnosti Tekro, spol. s r. o., na zámku Manětín Ing. Václav Svoboda.
Vliv stájové teploty na dobu a spotřebu krmné směsi u prasat ve výkrmu přednášející dokumentoval výsledky z Veterinární univerzity Brno.
„Prasata v hmotnostním rozpětí od 30 do 50 kg mají komfortní teplotní zónu mezi 22 až 24 °C. Pokud jim snížíte teplotu na 15 °C, prodloužíte dobu výkrmu o sedm dní a navýšíte konverzi krmiva o tři kilogramy. U prasat o hmotnosti od 51 do 90 kg lze dosáhnout optimálního přírůstku při teplotě od 18 do 22 °C, avšak při poklesu na 12 °C se prodlouží doba výkrmu o šest dní, a navíc se na každé prase prokrmí pět kilogramů krmné směsi. Podobně negativní vliv na užitkovost vykrmovaných prasat mají i vysoké teploty. Například při zvýšení teploty na 32 °C, prasata sníží příjem krmiva, což se odrazí v nižším přírůstku. Pokud jde o ventilaci, potřeba vzduchu na prase ve výkrmu se odvíjí od hmotnostní kategorie zvířat. Zatímco pro prase o hmotnosti 60 až 70 kg je optimální výměna vzduchu od 94 do 104 m3 za hodinu, na konci výkrmu, kdy prase dosahuje hmotnosti 110 kg, je to 154 m3 za hodinu. Přitom musíte zohlednit rychlost proudění vzduchu, která by neměla překročit pět metrů za sekundu, protože průvan prasatům nesvědčí. Také dbejte na to, aby stáje s naskladněnými prasaty byly suché. Vlhkost nejen zvyšuje konverzi, ale je i spouštěčem stresu, protože zvířata mezi sebou bojují o sušší místa,“ vysvětlil dále přednášející.
Z dalších faktorů ovlivňujících ekonomiku výkrmu prasat Ing. Svoboda jmenoval krmiva s nevyváženým poměrem živin a nevhodnou strukturou, či s obsahem mykotoxinů, dále špatně zvolenou technologii krmení, přeplněnost kotců, ale i přítomnost hlodavců.
„Je doloženo, že 500 potkanů denně spotřebuje 50 kg krmiva, což za dobu výkrmu představuje ztrátu pěti tun krmiva. Zmiňovaná struktura krmných směsí se odvíjí od zastoupení jednotlivých frakcí. Pokud je směs příliš jemná, prasata ji přijmou méně, což už neplatí, pokud máte možnost krmnou dávku dostatečně zvlhčit. Je však třeba vědět, že jemná směs je riziková s ohledem na výskyt vředů. Naproti tomu při zakládání hrubé směsi je problém s nižším využitím živin, což lze eliminovat mechanickým narušením obilek.
Ekonomiku výkrmu ovlivňuje také naplněnost kotců. Zmenšení ustájovací plochy o 0,3 m2 představuje snížení přírůstku až o 15 %. Konečně, ekonomiku ovlivňuje i samotné zpeněžování na jatkách. Doporučuji sledovat, jak na jatkách zacházejí se zvířaty, protože stres negativně ovlivňuje kvalitu masa. Dále, zda se jatečné trupy upravují podle normy, či se dodržuje metodika klasifikace, ale i to, zda se zvířata poráží v den návozu,“ uvedl na závěr Ing. Václav Svoboda ze společnosti Tekro, spol. s r. o.
Více se dočtete v zářijovém čísle časopisu Náš chov.*
