Začleněním automatizovaných systémů na farmy vznikl zcela nový způsob managementu stáda a chovatel se musí na tyto změny řádně připravit. Změny se týkají především organizace práce a managementu krmení a výživy dojnic. Základním předpokladem pro zajištění vysoké produkce i dobrého zdraví zvířat je udržení co nejvyšší úrovně příjmu sušiny krmiva s cílem dosáhnout optimálních podmínek pro správnou činnost bachoru. Při výživě dojnic je tak nutné zohlednit vedle potřeb zvířete také potřeby mikrobiální populace v bachorovém prostředí.
V praxi se nejčastěji využívají dva typy krmných dávek. Jedná se o kompletní směsnou krmnou dávku – TMR (total mixed ration) a částečnou směsnou krmnou dávku – PMR (partial mixed ration).
Konkrétní množství jádra je v dojícím automatu pro každé zvíře odměřeno podle vlastního nastavení v manažerském programu robota, a to v závislosti na produkci mléka a počtu laktačních dnů. Příjem jádra v AMS ovlivňuje i potravní chování dojnic.
Pokud je neadekvátně nastavená výživa dojnic, respektive se jedná o případy, kdy jsou dojnice překrmované základní krmnou dávkou zejména v 2. třetině laktace, mají dojnice menší zájem o aktivní dobrovolnou návštěvu v dojícím automatu.
Používání automatizovaných systémů dojení v chovech dojnic vyžaduje změny v managementu stáda i managementu výživy dojnic. Při řízení výživy dojnic je třeba brát v úvahu nejen množství jádra podávaného v AMS jako takové, ale i další faktory s tím související jako je variabilita v příjmu jádra mezi jednotlivými dny, nepřímá závislost mezi příjmem jádra v AMS a příjmem PMR nebo potravní chování dojnic, které ovlivňují množství a složení krmné dávky skutečně přijaté dojnicemi a tím i úroveň jejich produkce a zdravotní stav.
Mgr. Ing. Ludmila Křížová, Ph.D., MVDr. Lenka Kudělková, Ph.D.,Ústav chovu zvířat, výživy zvířat a biochemie, Ústav ochrany a welfare zvířat a veřejného veterinárního lékařství, FVHE, VFU Brno
Podrobněji v časopisu NCH 4/2021.
