Jakmile dojde k poklesu snášky, pro farmáře je nejčastějším důvodem poklesu snášky krmivo. Ve většině případů je však způsoben chovatelskými chybami nebo zdravotními problémy. Pro odhalení chovatelských chyb je klíčové shromažďovat data ohledně příjmu krmiva a vody, ale i teplotně vlhkostních podmínkách ve stájovém prostředí a léčby.
O souvislostech mezi poklesem snášky a zdravím nosnic se mohli dozvědět účastníci semináře pro chovatele drůbeže, který v hotelu Santon u Brněnské přehrady uspořádala společnost De Heus, a. s. S prezentací na uvedené téma vystoupil Carlos Biello, který odhaloval příčiny snížení produkce vajec i změněné kvality skořápky a vaječného obsahu.
Uvedl, že pro farmáře je udržení optimálního příjmu krmiva v každé fázi života nosnic vekou výzvou. Základním předpokladem, jak toho docílit, je správně zvolený krmný režim.
„S krmným režimem, který budete uplatňovat u nosnic, byste měli začít již při odchovu kuřic. Osvědčilo se krmit dvakrát denně, a to ráno a večer, respektive asi dvě až tři hodiny před zhasnutím, kdy se nosnicím zakládá až 70 % celkové dávky krmiva. Stimulací rychlého příjmu krmiva se dosáhne lepšího rozvoje volete a svalnatého žaludku,“ uvedl Carlos Biello.
Ovšem k tomu, aby nosnice optimálně přijímaly krmivo, musí mít k dispozici odpovídající množství vody. Jestliže mají omezený příjem vody, sníží příjem krmiva. Příčin nízkého příjmu vody může být několik. Špatné zásobení vodou, nedostatečný počet či nevhodně umístěné napáječky, příliš vysoká nebo naopak nízká teplota vody či její chuť ovlivněná medikacemi.
V rámci stájových podmínek je důležité kontrolovat dobu a intenzitu osvětlení. Nosnice ve snášce potřebuje 16 hodin světla, přičemž optimální světelná intenzita by měla odpovídat 10 luxům. Zkrácení dne nebo snížení intenzity světla vede k poklesu snášky.
„Samozřejmě, že produkci vajec ovlivňuje také stres, na který jsou slepice velmi vnímavé. Stres u nich vyvolá hluk, potenciální predátoři, bouřky, náhlé změny teploty, ale i změněné chovatelské podmínky,“ vypočítal dále přednášející.
V prezentaci dále zaznělo, že důvodem poklesu snížené produkce vajec mohou být i parazité (čmelík kuří, luptouš kuří, blecha slepičí, mouchy, klíšťáci, škrkavky, hlístice rodu Heterakis a Capillaria, srostlice či tasemnice) a infekční onemocnění (aviární influenza, newcastleská choroba, chronické respirační onemocnění či tyfus). Z onemocnění, která kromě snášky ovlivňují současně i kvalitu skořápky přednášející zmínil infekční bronchitidu, mykoplazmu, syndrom poklesu snášky – EDS, encefalomyelitidu a ptačí metapneumovirus.
„Pro infekční bronchitidu je typické zhoršení kvality skořápky a vodnatý bílek. Při infekci Mycoplasma gallisepticum je nejvýraznějším příznakem až 15% pokles snášky po dobu čtyř až šesti týdnů. Naproti tomu Mycoplasma synoviae způsobuje snášku vajec s drsnou a ztenčenou skořápkou na jejich špici, tzv. vajec se skleněnou špičkou. Syndrom poklesu snášky je způsoben adenoviry, přičemž vejce jsou bledá, s měkkou skořápkou nebo jen obalená blánou. Encefalomyelitida u užitkových nosnic způsobuje náhlý pokles snášky o 5 až 10 %, který netrvá déle než dva týdny. Cílovým druhem ptačího metapneumoviru jsou sice krůty, ale může postihovat i všechny věkové kategorie kura domácího, kachny a bažanty. Počet snesených vajec a pevnost jejich skořápky sice ovlivňuje jen mírně, ale může výrazně změnit barvu skořápky, což se označuje jako syndrom bílých vajec,“ řekl na závěr svého praktického vystoupení Carlos Biello.*
