S ohledem na dobré životní podmínky brojlerových kuřat je nejdiskutovanějším faktorem hustota osazení, dále mikroklima, světelný režim, výživa, zdravotní stav, manipulace a transport vykrmovaných ptáků na porážku. Společným jmenovatelem všech uvedených faktorů je, že za určitých podmínek mohou způsobovat kuřatům stres.
Pokud jde o koncentraci vykrmovaných kuřat, pro chovatele v České republice platí standardně maximální zatížení odpovídající 33 kg/m2, ale při nadstandardních podmínkách lze hustotu osazení navýšit na 39 a 42 kg/m2. Ochránci zvířat se snaží ovlivnit legislativu argumentací, že při koncentraci převyšující 30 kg/m2 se zvyšuje riziko tepelného stresu. Záleží i na podmínkách prostředí s tím, že u vysoké hustoty osazení hraje ve vztahu ke stájovému mikroklima důležitou roli ventilace a stav podestýlky.
„Definovaný soubor standardů pro dobré životní podmínky brojlerů vyústil v závazek Better Chicken Commitment, k němuž se přihlásily přední potravinářské společností z celé Evropy. Veřejně se zavázaly, že nejpozději do roku 2026 budou splňovat uvedené standardy, čímž vyjádřili podporu v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, udržitelnosti a kvality potravin,“ uvedla na semináři pro chovatele drůbeže v Seči u Chrudimi doc. Ing. Darina Chodová, Ph.D., z Katedry chovu hospodářských zvířat České zemědělské univerzity v Praze.
Ještě přísnější welfarové požadavky pro výkrm kuřat jsou uvedeny v doporučení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA). Navrhuje se v něm například omezení rychlosti růstu kuřat s tím, že by se měly upřednostňovat pomaleji rostoucí hybridy a denní přírůstek by neměl překročit 50 g. Dále je to snížení hustoty osazení na 11 kg/m2, přičemž stanovení koncentrace vycházelo z etologických studií podle vybraných forem chování. Ve zmiňovaném doporučení se samozřejmě počítá také se zajištěním suché podestýlky po celou dobu výkrmu, s obohacením prostředí v podobě vyvýšených plošin, které by měly být alespoň na deseti procentech podlahové plochy i s krytým výběhem, kam by měla mít přístup kuřata od druhého týdne věku.
„Kvalita podestýlky, která ovlivňuje mikroklima ve vztahu k prašnosti, vlhkosti vzduchu a koncentraci amoniaku, je daná druhem podestýlkového materiálu. Má vliv i na dýchací soustavu a stav kůže kuřat. Na podestýlce tvořené hoblinami je nižší riziko výskytu dermatitid než na slámě. Dalším podestýlkovým materiálem jsou rašelina nebo piliny, které sice mají lepší savost, ale při vyschnutí jsou zdrojem prachových částic. Pokud jde o světelný režim, u jednodenních kuřat se využívá 23 hod světla a jedna hodina tmy. Více světla sice maximalizuje spotřebu krmiva a tím i přírůstky, ale současně negativně ovlivňuje růst kostry i metabolismus, což může vést k mortalitě. Ve vztahu k možnosti snížení stresu se sleduje i také barva světla ve stáji. Zjistilo se, že kuřata nejlépe reagovala na zelené světlo, o málo horší výsledky byly při modrém světle a nejvyšší stresovou reakci vykazovala kuřata při využití bílého LED osvětlení,“ vysvětlila dále doc. Chodová.
Jak dále reprezentantka Katedry chovu hospodářských zvířat České zemědělské univerzity v Praze uvedla, ukazatelem welfare je úroveň znečištění a poškození peří, stereotypního chování, letargie, poranění, mortalita a poruchy pohybového aparátu, zahrnující tibiální dischondroplazii, kontaktní dermatitidy a ascity.
„V návrzích na zlepšení welfare se hovoří o zavedení „Welfare footprint“, čímž by byly označeny potraviny živočišného původu. Dále je ve hře využití pomaleji rostoucích genotypů kuřat s dobou výkrmu delší než šest týdnů. Jestliže v tuzemsku se konvenční hybridy genotypů Ross a Cobb vykrmují 30 až 35 dnů, středně rychle rostoucí kuřata genotypu Hubbard mají dobu výkrmu 42 až 56 dnů, ale pomalu rostoucí genotypy reprezentující zpravidla kuřata nosných hybridů se vykrmují až tři měsíce. Ale čím je doba výkrmu delší, tím se zhoršuje kvalita podestýlky, snižuje se kvalita a čistota peří a zvyšuje se riziko kulhání, dermatitid a mortality. Zavedením výkrmu kohoutků nosných hybridů by se ale ještě snížila soběstačnost v produkci kuřecího masa. Dalším rozporem je, že pomalu rostoucí kuřata mají v porovnání s konvenčními hybridy výrazně vyšší vliv na uhlíkovou stopu.
Pro zlepšení welfare se navrhuje také líhnutí kuřat přímo na farmách. Násadová vejce se 18. den inkubace převezou na halu, kde jsou podmínky upravené pro líhnutí kuřat, přičemž k tomu účelu se využívá hned několik technologických systémů.
„Jedná se například o systém Patio pro více etážové systémy, dále X-Treck, Home Hatching či One2Born a NestBorn. Očekává se, že zlepšení životních podmínek kuřat ve výkrmu by měly přinést obohacení prostředí, úprava světelného režimu, střídavé krmné režimy na podporu aktivit kuřat, a to včetně přídavku živých larev hmyzu. Ovšem k tomu, aby sektor výkrmu drůbeže mohl dále fungovat, je potřeba najít rovnováhu mezi welfare a produkcí, respektive ekonomikou,“ zdůraznila na závěr svého vystoupení doc. Ing. Darina Chodová, Ph.D.*
