Nedávný výzkum prokázal, že rovina výživy během těhotenství může ovlivnit výkon a zdraví telete a případně její užitkovost v následné laktaci. Užitkovost dojnic je do značné míry důsledkem jejich výživy jako plodu během březosti. Dnešní rozhodnutí ovlivňují budoucí produkci.
Fetální programování je myšlenkou, že stimul nebo poškození matky během kritického období růstu in utero může mít dlouhodobý vliv na potomstvo. V moderní produkci mléka existuje mnoho situací, kdy dodávky živin nebo stresových látek mohou mít vliv na vyvíjející se plod. Faktory jako přeplněnost stájí, kulhání, nadbytek nebo nedostatek živin během stání na sucho, březost s dvojčaty, tepelný stres a mastitida jsou některé z nich. Tyto stimuly nebo nedostatky a tepelný stres mateřského organismu mohou způsobit různé výsledky v závislosti na tom, kdy k tomu došlo během březosti.
Glukóza v březosti Údaje ze studií u skotu a ovcí o omezení živin během prvního trimestru březosti ukazují snížení plazmatických koncentrací hlavních regulátorů glukózové homeostázy, jako je kortizol, hormony štítné žlázy a inzulin. Tento mechanismus umožnil zvířeti udržet hladiny glukózy pro konzistentní růst plodu. Studie uvádějí, že 30% omezení živin během rané gestace u skotu neovlivnilo porod, odstav nebo přírůstek jatečných zvířat porážených po roce výkrmu. Nicméně se zjistilo, že velikost tukových buněk byla vyšší a a podíl svaloviny nižší.
Jaký je dopad na jalovice? Vzhledem k snížené citlivosti na inzulín a zvýšené depozici tuků může fetální programování ovlivnit schopnost dojnice mobilizovat a metabolizovat tělesný tuk. Nadměrná mobilizace tuku během období snížené funkce jater je spojena s metabolickými poruchami, jako je syndrom tučných jater a ketóza. Byla zjištěna vyšší tělesná hmotnost při odstavu, snížený věk dosažení puberty a trend vyššího počtu zabřezávání u jalovic z matek krmených doplňkem proteinů. Stejně tak masná telata, která se narodila z krav, jež byly krmeny vylepšenou pastvou, měla při odstavu vyšší hmotnost, vyšší přírůstky a tělesnou hmotnost při porážce.
Má tepelný stres negativní vliv? Mnoho studií prokázalo, že telata narozená kravám vystaveným tepelnému stresu v období stání na sucho (třetí trimestr) mají nižší porodní hmotnost a zhoršený pasivní přenos imunity. Tepelný stres in utero snižuje přežitelnost a užitkovost telete, jalovičky v následné první laktaci. Jalovice stresované in utero produkovaly o 5,2 kg/den méně mléka až do 35 týdnů první laktace ve srovnání s jalovicemi, jejichž matky byly ochlazovány. Vědci dospěli k závěru, že je to pravděpodobně vysvětleno rozdíly ve vývoji mléčné žlázy a změnou metabolismu u telat, která prošla tepelným stresem in utero. Výsledky naznačují, že „jalovice z prvotelek“ produkují více mléka a mají vyšší přežitelnost ve stádě ve srovnání s „jalovicemi z dospělých krav". V současné době nejsou k dispozici žádné údaje, které by vysvětlily tyto rozdíly, ale předpokládá se, že roli může hrát fetální programování. Obvykle je rostoucí jalovice, resp. prvotelka vystavena nižšímu výživovému a fyziologickému stresu než dojnice v další laktaci.*
Závěrem je třeba dodat, že dopad fetálního programování je dlouhodobý a může mít významný vliv na budoucí produkci mléčného stáda.
