Normande má patrně nejstarší plemennou knihu na světě, ale v českých podmínkách se s tímto plemenem setkáváme asi 18 let. Podle Ing. Jana Zámečníka, místopředsedy Svazu chovatelů normandského skotu je plemeno oblíbené nejen kvůli jejich nenáročnosti a pohodové povaze, značný význam hraje i kvalita mléka, především obsah beta kaseinu A2A2.
Farma předsedy svazu Petra Zaorala leží v Čabové nedaleko Moravského Berouna, na rozhraní Olomouckého a Moravskoslezského kraje. Počátky hospodaření jeho rodiny se datují do roku 1993, kdy po privatizaci státního statku dostal do nájmu 180 ha luk a pastvin a odkoupil 48 strakatých krav. V roce 2000 začali chovatelé na strakaté krávy připouštět holštýnské býky. O devět let později se užitkovost holštýnského stáda v konvenčním režimu pohybovala okolo deseti tisíc kilogramů na dojnici a rok. Jak říká Petr Zaoral, nakrmit holštýnské dojnice nebylo jednoduché, ani spotřeba krmných směsí rozhodně nebyla malá.
V té době se Zaoralovi rozhodli přejít do systému ekologického zemědělství. A s holštýnkami začaly problémy: „Jejich vysoká užitkovost a omezené možnosti výživy v biorežimu měly za následek zhoršené parametry reprodukce a následně i zdravotní problémy. Museli jsme proto hledat plemeno, které by lépe odpovídalo extenzivnějšímu systému hospodaření,“ vysvětlil Petr Zaoral.
V roce 2009 se tak na hornatých pastvinách objevily první tříbarevné kusy. Plemeno normande si získalo chovatele především svou nenáročností spojenou s výbornými vlastnostmi mléka pro výrobu sýrů.
Dnes najdeme v Čabové najdeme 70 krav a zhruba 80 jalovic. Více než 80 procent stáda přitom patří k plemeni normande s genotypem beta kaseinu A2A2.
