23.09.2021 | 05:09
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Genové editace u hospodářských zvířat

Šlechtění hospodářských zvířat je činností, kterou se lidé zabývají od chvíle, kdy si sedlák pro další chov vybral to nejlépe produkující zvíře. V současné době už málokdy stačí „obyčejné“ plemenné hodnoty, ale k odhadu užitkovosti se využívá analýza genomu a ve šlechtění genomická selekce. Ne vždy se ale v jednom genomu najde vše potřebné, a tak vědci začali s jeho editací. Co takové genetické nůžky dovedou?

Technologie genetických nůžek CRISPR se stala velmi využívanou a její možnosti ověřuje řada vědeckých pracovišť na celém světě. Nicméně s praktickým využitím, například při šlechtění zvířat, to není vůbec snadné, protože na takto vzniklé organismy je nejenom v rámci Evropské unie pohlíženo jako na geneticky modifikované, přestože při jejich vzniku nedochází ke vnášení genetické informace odlišných živočišných druhů.

Ačkoliv tedy není jisté, zda takto upravení živočichové budou moci vstoupit do procesu produkce potravin, vědci stále prověřují, co vše je možné. Jednou z těch „běžných“ vlastností, kterou lze editací řešit, je rohatost.

I když je rohatost přirozenou vlastností většiny plemen skotu, tak zejména na farmách s chovem dojeného skotu se často již u malých telat přistupuje k odrohování. Důvody jsou vcelku prosté. Existuje menší pravděpodobnost, že se bezrohá zvířata navzájem poraní, nebo zraní ošetřovatele. Nicméně odrohování je nepříjemná procedura, která má dopady na pohodu zvířat. Podle Van Eenennaam představují zvířata s editovaným genomem bezbolestnou alternativu k odrohování založenou na přirozeně se vyskytující genetické variantě, která je přítomna u některých plemen masného skotu, z nichž patrně nejznámějším je plemeno aberdeen angus.

Před několika lety vědci na University of California v Davisu studovali šest potomků býka dojného plemene, který byl editovaný tak, aby byl bezrohý. Jak se očekávalo, tak žádný z potomků tohoto býka nebyl rohatý a výsledky dalších testů potvrdily, že telata jsou naprosto zdravá. Všechna data vědci sdíleli s americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (Food and Drug Administration, FDA) a tamní vědci odhalili přítomnost fragmentu bakteriální DNA (tzv. plazmidu) použité k začlenění bezrohosti do genomu býka, jenž se usadil vedle jedné ze dvou alel pro bezrohost, které byly vytvořeny genovou editací. Vědci z UC Davis toto zjištění potvrdili. Podle genetičky Alison Van Eenennaam z Department of Animal Science na UC Davis se zjistilo, že dvě telata zdědila pouze přirozeně se vyskytující alelu pro bezrohost, zatímco čtyři telata měla navíc i fragment bakteriální DNA. Van Eenennaamová uvedla, že plazmid sám o sobě neškodí, ale jeho integrací se z editovaného zvířete stává GMO se vším všudy, protože jeho genom obsahuje DNA dalšího druhu, v tomto případě bakteriální plazmid. Ale vědci v tom nespatřují zase tak velký problém, protože taková integrace plazmidu může být dořešena následným testováním a selekcí. V tomto případě by se pro další práci vybrali pouze dva z potomků editovaného býka, a to ti, kteří zdědili jenom přirozeně se vyskytující alely. Není to žádná velká novinka, tento typ testů se rutinně provádí při šlechtění rostlin, kde genová editace často zahrnuje krok, při němž dochází k integraci plazmidu.

Důležité je, že zdravá, geneticky bezrohá telata mohou být vytvářena za pomoci editace. Vědci nepozorovali žádné nezamýšlené genomické změny u telat a všechna zvířata zůstala během pokusného období zcela zdravá. I když je zde potřeba kontroly případné integrace plazmidu, pokud jsou během editace použity. Ani býk, ani jeho potomstvo nevstoupilo do řetězce produkce potravin, přesně podle požadavků FDA pro hospodářská zvířata s editovaným genomem.*

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down