V předkládané studii byl vyhodnocován vliv bodových mutací (SNP) kandidátních genů na parametry mléčné užitkovosti a skóre obsahu somatických buněk u českého strakatého skotu. Vzhledem k jejich biologické funkci byly jako potenciální markery pro zlepšování mléčné užitkovosti a zdraví vemene vybrány SNP v genech Leptin, Toll-like receptor 4 (TLR4) a Chemokinový receptor interleukinu 8 C-X-C motiv (CXCR1). Cílem práce bylo vyhodnotit vztah jednotlivých polymorfních oblastí k dojivosti (denní nádoj, dojivost za normovanou laktaci), obsahu složek mléka (kg a % tuku, bílkovin a laktózy) a skóre obsahu somatických buněk (SCS). Pouze mutace v genu TLR4 měla průkazný vliv na SCS. Naopak u všech studovaných SNP se podařilo nalézt asociaci k parametrům mléčné užitkovosti u českého strakatého skotu.
Do studie bylo zařazeno 791 krav českého strakatého skotu, které byly chovány na 5 farmách v ČR. Jednalo se o dcery po 27 býcích, které se narodily v letech 2000-2008. Do vyhodnocení byly zahrnuty jejich první tři normované laktace. Genotypy byly zjištěny metodou PCR-RFLP. K odhadu asociací genotypů k mléčné užitkovosti byl použit smíšený lineární animal model zahrnující efekty: stádo-rok-období + býk + skupina věku při 1. otelení + genotyp. V rámci asociační analýzy genotypů k SCS v mléce bylo sledováno celkem 362 krav. Souhrnný počet zpracovaných záznamů z jednotlivých testovacích dní činil 4642. Pro odhad asociace k SCS byl použit model: stádo-rok-období + skupina věku při 1. otelení + býk + genotyp + regresní koeficienty popisující laktační křivku.
Výsledky jsou prezentovány na hladině významnosti P < 0,05 nebo jako tendence pro asociaci s hladinou významnosti P < 0,1. Pro porovnání rozdílů průměrů parametrů užitkovosti mezi jednotlivými skupinami genotypu bylo využito Bonferroniho korekce.
Výsledky a diskuze
Leptin mutace g.-963C>T
Leptin je hormon produkovaný tukovou tkání organismu a významně se zapojuje do regulace příjmu krmiva, energetické bilance, plodnosti a imunitních funkcí (Fruhbeck et al. 1998). Varianty genu Leptin byly dosud v literatuře spojovány jak s dojivostí (Chessa et al. 2015), obsahem tuku a bílkovin v mléce (Kulig et al. 2009), tak i s masnou užitkovostí (Silva et al. 2014), úrovní tělesné kondice (Oikonomou et al. 2009) a plodností krav (Jecminkova et al. 2019).
Provedená asociační studie neprokázala vztah této oblasti genu Leptin k SCS v mléce. Na třetí laktaci jsme pozorovali v průměru nejvyšší SCS u skupiny krav s genotypem TT, ale pravděpodobně díky vysoké variabilitě mezi zvířaty nebyl tento rozdíl mezi genotypy statisticky průkazný. Vztahu tohoto polymorfismu k SCS se věnovali i další autoři (Giblin et al. 2010; Komisarek 2010), ale stejně jako v naší studii se vliv tohoto SNP na SCS nepodařilo potvrdit. Jistou tendenci ve prospěch alely T prokázali Glantz et al. (2012). Jejich výsledky se však vztahují k počtu somatických buněk (netransformováno na skóre somatických buněk), které mohou být ovlivněny vyšší variabilitou naměřených hodnot. Přesto, že leptin patří mezi cytokiny a předpokládá se jeho působení v průběhu zánětu (Procaccini et al. 2017), jeho koncentrace v krvi se při mastitidě nemění (Soliman et al. 2002). Tudíž ani potenciální ovlivnění množství produkovaného proteinu díky přítomnosti SNP v této oblasti nehraje významnou roli ve vztahu k onemocnění vemene, potažmo k SCS.*
Článek byl odborně recenzován.
Příspěvek vznikl za podpory Ministerstva zemědělství; institucionální podpora MZE-RO0718, etapa V006.
Ing. Kateřina Jochová, Ph.D.1,2,
Ing. Ladislav Tichý1,2,
Ing. Michala Mušková1,2,
Ing. Zuzana Sztankoóva, Ph.D.1,
Dr. Ing. Jitka Kyselová1
1 Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i.
2 Česká zemědělská univerzita
Kontakt: Katerina.Jochova@vuzv.cz
Celý recenzovaný článek najdete v NCH 9/2020.
