Ze zkušeností z prvního roku zavedení greeningu Brusel usuzuje, že toto opatření funguje, potřebuje však některé úpravy. Návrhy na ně zazněly i ve veřejné konzultaci. Objevily se třeba názory, že cílů ekologizace lze lépe dosáhnout z prostředků podpory rozvoje venkova, že větším přínosem by byla vyšší podpora ekologického zemědělství či farmářů využívajících místní odrůdy plodin a plemena zvířat. Komise připravuje zjednodušení greeningu.
Poslední reforma společné zemědělské politiky (SZP) byla přijata v roce 2013. Již krátce poté se objevily první snahy ji zjednodušit. Od svého nástupu do funkce komisaře pro zemědělství a rozvoj venkova si to vytkl za cíl také Ir Phil Hogan. Již na počátku roku 2015 vyzval členské státy a všechny, jichž se SZP nějakým způsobem týká, aby zaslali návrhy na její možné úpravy. Dostal přes 1500 odpovědí. Následovalo několik vln zjednodušování, které postihly různé části SZP. Ne vždy se tyto změny setkaly s pochopením. Námitky měli i farmáři, v jejichž zájmu se zjednodušení konalo. Sotva si totiž na nové předpisy zvykli, museli se přizpůsobit nové verzi. První vlna úprav nastoupila v březnu 2015. Zatím poslední – pátá, přišla letos v září a další se chystá. Měla by se týkat greeningu (ekologizace, ozelenění).
Greening zavedla reforma společné zemědělské politiky (SZP) z roku 2013 jako soubor opatření, jejichž splněním podmínila výplatu 30 procent zemědělských dotací. Účelem je zvýšit ochranu životního prostředí a klimatu na zemědělských plochách, a to i v místech, která nepokrývají opatření z druhého pilíře SZP, tedy Programu rozvoje venkova. Zatímco bruselští úředníci a někteří výzkumní pracovníci ozelenění vítali, u zemědělců se setkal s námitkami. Proto se Evropská komise rozhodla po roce od zavedení prověřit zkušenosti s ním v praxi, a to přesto, že se jeho efekt ještě zdaleka nemohl projevit v potřebné míře.*
Více si přečtete v listopadovém Farmáři
