V České republice je v současné době používáno více systémů pro hodnocení krmiv. Tradičně se využívá francouzský systém (INRA), nověji americký NRC. Dále se pracuje s britským systémem AFRC, cornellským, respektive americkým CNCPS, nizozemským SynchroFOS firmy De Heus, německým DLG, severským NorFor a dalšími.
V podmínkách ČR má zemědělec většinou ztíženou možnost vybrat si v množství informací správné řešení, rozdíly v produktech individuálních firem prezentované v různých systémech se hůře posuzují. Určitá míra chaosu je přirozená a umožňuje vývoj, v konkurenčně úspěšných státech je však většinou víceméně oficiální systém hodnocení krmiv, vedle něj existují další. V oblasti systémů existují přirozené tržní podmínky, menší neperspektivní systémy zanikají (většinou se jedná o odvozeniny většího systému) silnější posilují. Mezi lídry ve světovém měřítku patří bezesporu systémy INRA a NRC. Systém INRA se u nás již tradičně používá, proto se následující text věnuje jeho vlastnostem spolu s produktem MILK 2006.
Klady NRC systému
Výhodou systému NRC je, že „mluví“ anglicky a je ve světě rozšířený. Například z naší praxe můžeme potvrdit, že zahraniční vědecké články publikované v českém vědeckém časopisu Czech Journal of Animal Science používají většinou právě tento systém. Tato skutečnost je důležitá také proto, že následně není problém s přímou implementací vědeckých poznatků z těchto zdrojů do praktických podmínek. Každý zemědělec, vysokoškolský učitel nebo poradce – výživář ocení význam tohoto faktu například v situaci, kdy hodnotí frakce proteinu u doplňku pro dojnice, porovnává energetickou hodnotu krmiv nebo vybírá vhodný hybrid kukuřice.
Energie a úroveň výživy
Energetická část systému NRC má z pohledu moderní výživy nevýhodu, že s sebou vleče zátěž ve formě parametru TDN (total digestible nutrients – veškeré stravitelné živiny), který v předcházející verzi systému NRC (1989) sloužil pro přímý výpočet netto energie. V současné době tento parametr již není hlavním základem pro určení energetické hodnoty krmiva, ale od verze NRC (2001) slouží pouze pro výpočet korekce na úroveň výživy a jako parametr pro výpočet produkce mikrobiálního proteinu z energetické složky krmné dávky. Toto má dva významy, jednak hodnota TDN relativně málo ovlivňuje konečný výsledek, na druhé straně to výživáře nemusí nijak obtěžovat, protože se jedná prakticky jen o softwarovou záležitost.
Je vhodné se zmínit o způsobu interpretace hodnoty, která uvádí obsah energie v krmivu v tabulkách NRC a INRA. V první řadě je samozřejmě nutný přepočet kalorií na jouly. Většina programů (např. Spartan) umožňuje jednoduché přepnutí pro výpočet v různých jednotkách. Případný malý rozdíl mezi hodnotami je v tomto případě způsobený různým výpočtem korekce na úroveň výživy. Jednoduše řečeno, hodnoty v tabulkách NRC jsou uváděny při úrovni výživy třikrát až čtyřikrát (násobek záchovy), tabulky INRA uvádí hodnoty obsahu energie na záchovné úrovni. To znamená, že hodnoty NRC jsou ve srovnání s hodnotami INRA mírně nižší. Pro jednoduché porovnání to nevadí, při přesném výpočtu je vhodné tuto skutečnost vzít v úvahu.
Protein v krmivech
Proteinová část systému NRC je pro uživatele v ČR uživatelsky příjemná, protože je velmi blízká francouzskému PDI systému postavenému na bachorové degradovatelnosti proteinu hodnocené užitím metody nylonových sáčků. Příbuznost s PDI systémem podtrhuje také skutečnost, že při tvorbě databáze krmiv v rámci systému NRC byly parametry degradace (podíl jednotlivých proteinových frakcí, rychlost degradace) některých krmiv převzaty přímo z francouzských zdrojů. Příbuznost systémů NRC a INRA je však pro uživatele skryta, protože použití vstupních parametrů je ve výsledku poněkud rozdílné.
Pokud se týká hodnocení proteinu krmiv, existují v USA ve výživě dojnic dva základní systémy – systém NRC a již v úvodu zmíněný systém cornellský. Systém NRC je postaven spíše na empirických základech a svou jednoduchostí je zajímavý pro praxi. Používá tři frakce (A, B, C), pro jejich stanovení se používá metoda nylonových sáčků a strukturou systému je blíže francouzskému systému INRA. Cornellský systém je exaktnější a uvádí pět proteinových frakcí (A, B1, B2, B3, C) s dalšími analýzami, kde jsou postupy blíže specifikovány podle Licitry. Nejedná se o běžné stanovení a podle našich zkušeností jsme v kruhovém testu (Zemědělec, 2010, č.12, str. 34.) zjistili velkou variabilitu mezi jednotlivými laboratořemi. Lze konstatovat, že v současné době nelze udělat závěr, který systém je lepší.
Počítání krmných dávek
Podle našich zkušeností pro běžný výpočet krmných dávek je systém NRC dostatečně přesný a plně konkurenceschopný. Jeho verze vydaná v roce 2001 je v současné době průběžně doplňována o vědecké poznatky a z hlediska praktického pohledu je tento systém vyvážený z hlediska nároků na analýzy s dostatečně přesnou úrovní výstupů. Podrobnější analýzy krmiv a další rozdělení proteinu do frakcí většinou není adekvátní kvalitnější aplikaci výsledků. V poslední době dochází k určitému průniku použitých postupů hodnocení proteinu mezi jednotlivými systémy, tzn., že výsledky s více frakcemi proteinu jsou interpretovány v rámci NRC. Toto může být v určitých případech finančně zdůvodnitelné, např. při podrobném hodnocení proteinových krmiv v případě jejich speciálních úprav, hodnocení kvality individuální suroviny, ve šlechtitelských programech. V těchto případech jsou tyto postupy zdůvodnitelné, bohužel jejich interpretace většinou překračuje možnosti běžné poradenské činnosti.
Milk 2006 a stravitelnost škrobu
Přímou nadstavbou systému NRC, sloužící pro šlechtění a hodnocení hybridů silážní kukuřice, je nástroj MILK 2006. Proti systému NRC (2001) zpřesňuje výpočet obsahu energie v kukuřičné hmotě tím, že do výpočtu zařadil hodnotu stravitelnosti škrobu (s několika paralelními možnostmi jeho výpočtu, nebo stanovení) a hodnotu stravitelnosti NDF, která se v tomto případě musí stanovit metodou in vitro (na rozdíl od systému NRC, kde toto stanovení in vitro je jenom jedna z možností). Systém MILK 2006 je distribuován ve formě volně šiřitelného softwaru pracujícího v aplikaci Excel a je pravidelně aktualizován pracovníky univerzity ve Wisconsinu v USA. Hlavním výstupem aplikace jsou dva indexy, jeden vyjadřuje produkci mléka na hmotnostní jednotku sušiny siláže, druhý po zohlednění výnosu kukuřice, produkci mléka na jednotku plochy. Tento způsob vyjádření je pro praktické hodnocení kvality jednotlivých hybridů názornější než jen pouhý obsah energie. Do výpočtu uvedených indexů je zařazen též předpokládaný modelově vypočítaný příjem sušiny siláže dojnicí.
Metodiky pro praxi
Výše uvedené informace byly v rámci firmy Agrovýzkum Rapotín, s. r. o., zahrnuty do dvou certifikovaných metodik pro praxi, obsahujících vysvětlení a postupy v systému NRC a aplikaci MILK 2006. První metodika je zaměřena na hodnocení proteinu: Použití systému NRC 2001 v oblasti hodnocení proteinu krmiv pro dojnice, druhá zahrnuje hodnocení energie krmiv podle systému NRC (2001) a obsahuje také podrobné vysvětlení práce s aplikací MILK 2006: Hodnocení energie krmiv pro dojnice podle NRC (2001). Obě uvedené metodiky obdrží zdarma účastníci sympozia v Pohořelicích, pořádaného 4. listopadu 2010. Uvedený software MILK 2006 byl pracovníky firmy Agrovýzkum Rapotín, s. r. o., převeden do metrické soustavy a také do českého jazyka (http://www.vuchs.cz/index.php?stranka=Milk-2006).
Příspěvek byl zpracován v rámci řešení projektu MSM 2678846201.
Dr. Ing. Jiří Třináctý
Ing. Michal Richter
Mgr. Ing. Ludmila Křížová, Ph.D.
Agrovýzkum Rapotín, s .r. o.
