Při výrobě kukuřičné siláže se vždy hledá kompromis mezi délkou řezanky a podélným narušením resp. rozvlákněním, potřebný, pro zajištění kvality fermentačního procesu a zabezpečení dostatečné struktury výsledné řezanky siláže (zabezpečení dostatečného přežvykování). Intenzitu zpracování řezanky i samotné siláže lze měřit fyzikálními metodami a podle výsledku měření operativně učinit patřičné kroky k tomu, aby v konečném důsledku měla zvířata ty nejlepší podmínky pro trávení a tím byla zajištěna nejen jejich vysoká užitkovost, ale také zamezit fyziologickým poruchám.
Velmi důležité praktické hledisko je posouzení struktury řezanky, nebo krmiva z následujících hledisek:
Podíl sušiny zrna z celé rostliny kukuřice e pohybuje okolo 50 až 55 % a zbytek rostliny 45 až 50 %. Důležité je zajistit rozetření hmoty podle nastavené délky řezanky 10 mm a 25 mm. . Vzorek č.2 byl připraven na stejné řezačce s délkou také 25 mm, avšak vzdálenost
V poslední době bylo zjištěno, že narušení zrna kukuřice během sklizně je velmi důležité. Při pozdních sklizních, kdy chovatel chce zvýšit podíl zrna v siláži, se zvýší podíl sklovité části zrna. V takové fázi nestačí zrno jen narušit (jak se dříve deklarovalo), ale musí projít sítem 4,75 mm minimálně 70 % škrobu z celé kukuřičné siláže. Z tohoto důvodu byla vyvinuta na universitě ve Wisconsinu metodika pro stanovení stupně narušení zrna v kukuřičné siláži tzv. Corn Silage Procesing Score (CSPS).
Pro naše rychlé hodnocení a možnost provádět hodnocení bezprostředně na místě resp. v zemědělském provozu, jsme zvolili rychlou metodu mokré separace řezanky kukuřice. K této metodě potřebujeme plastovou nádobu o objemu 1 litr, do níž nasypeme řezanku bez utláčení až po okraj a vysypeme do plastové nádoby o objemu 5 litrů a po rysku 4 litrů nalijeme vodu. Obsah pořádně zamícháme, abychom umožnili separovat zrno a kousky narušeného zrna kukuřice od ostatních rostlinných části stonku, listů a vřetene klasu. Zrna zůstanou na dně nádoby. V případě, že uvidíme nenarušené celé zrno, tak bychom měli učinit opatření a věnovat pozornost seřízení rýhovaných válců v řezance.
Dnes již všeobecně známá, rozšířená, levná a jednoduchá metod je použití sít zařízení Penn State Particle Separator (PSPS).Může se se použít separátor se třemi síty (19 mm, 8 mm a 4 mm).
V příspěvku jsou popsány dvě základní metody hodnocení kvality řezanky kukuřice a na základě jejich výsledků lze ihned udělat opatření ke zlepšení výsledné kvality řezanky. Síta pro stanovení podílu frakcí (PSPS), se používají hlavně pro hodnocení TMR. Další používané metody jsou sice levnější, ale nezískají se přesné hodnoty a nepoznají se příčiny, které způsobují ztráty. Doporučuje se též stanovení stravitelnosti vlákniny – hlavně NDF, která představuje celkovou vlákninu.
Ing. Václav Jambor, CSc., Blažena Vosynková, NutriVet, s.r.o. Pohořelice
Podrobněji v časopisu Krmivářství 4/2020
