Hospodaření farem v ekologickém režimu v ČR v letech 2015–2024

Mezi aktuální témata v zemědělství patří význam a rozvoj hospodaření v ekologickém režimu. Kontaktní pracoviště FADN ČR, které je součástí Ústavu zemědělské ekonomiky a informací, realizuje pravidelné výběrové šetření zemědělských podniků v ČR, včetně ekologických farem. Hlavní specializací těchto podniků je chov skotu a jiných přežvýkavců, proto je u nich většina rostlinné výroby směřována na produkci krmiv. Velká část ekologických farem hospodaří v horských nebo jiných znevýhodněných oblastech. I přes výkyvy v jednotlivých letech se za posledních 10 let průměrná hodnota produkce rostlinné výroby u ekologických podniků, na rozdíl od konvenčních, příliš nezměnila. Také složení rostlinné produkce se liší mezi jednotlivými výrobními specializacemi, ale v čase zůstává relativně stálé. Podniky, které hospodaří v oblastech s přírodním znevýhodněním (ANC), dosahují výrazně nižších hodnot rostlinné produkce než podniky mimo oblasti ANC.

Česká republika patří v rámci Evropské unie ke státům s největším podílem ekologického zemědělství. V roce 2024 byla Česká republika s hodnotou 17,1 % ekologické výměry z celkové využívané zemědělské půdy (ÚZEI 2025) na 5. místě v Evropské unii. Evropská strategie „Green Deal“ definuje prostřednictvím části „Farm to Fork“ jako jeden ze svých cílů do roku 2030 zvýšení podílu ekologicky obhospodařované půdy v EU na 25 %. Akční plán pro EZ v ČR pak stanovuje cíle do roku 2027 dosáhnout 22% podílu ekologických ploch na celkové zemědělské půdě ČR (v roce 2024 činil tento podíl 17,1 %), 30% podílu orné půdy na celkové výměře půdy v EZ (v roce 2024 podíl 20,1%), 10% navýšení rozlohy trvalých kultur v EZ (v roce 2024 došlo k poklesu o 11,7 %) a 4% podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů (v roce 2023 podíl 1,6 %) (ÚZEI 2025).

Nejčastěji chovaným druhem zvířat je v ekologickém zemědělství v ČR skot, který v roce 2024 tvořil 63,7 % všech ekologicky chovaných zvířat. Následoval chov drůbeže s podílem 16,2 % a chov ovcí s 15,6 %. Koně reprezentovali 2,4 %, kozy 1,5 % a prasata 0,5 % z celkového počtu chovaných zvířat s certifikací bio. V rámci celé republiky pak počet ekologicky chovaných zvířat představuje 37,0 % z celkového počtu ovcí, 23,7 % u koz, 19,5 % u skotu (z toho pouze 1,9 % u dojnic), 0,3 % u chovu drůbeže a 0,2 % u prasat (ÚZEI 2025).

Výnosy a ceny rostlinné produkce

Hodnota produkce rostlinné výroby je primárně ovlivněna úrovní výnosů a cen plodin. Je třeba mít na paměti, že v režimu ekologického zemědělství je dodržována snaha o co nejvíce uzavřený koloběh uvnitř farmy. Velká část produkce z orné půdy je tedy také využívána jako vlastní krmivo, a to včetně pěstovaných obilovin. Z obilovin jsou podle dat FADN EZ, i s ohledem na převažující specializaci ekologických podniků v ČR, nejčastěji pěstovanými komoditami oves, pšenice ozimá a tritikále, které doplňuje jarní ječmen. Výnosy a ceny těchto obilovin v letech 2015-2024 jsou zobrazeny v grafu 1. Výnosy ekologicky pěstovaných plodin se dlouhodobě pohybují na úrovni 50-80 % výnosu konvenční produkce. Ceny jsou významně ovlivněny vývojem počasí a dalšími přírodně-politickými vlivy. V letech 2015, 2018 a 2019 postihlo zemědělskou produkci extrémní sucho, které vyvolalo nedostatek v sektoru krmiv. V letech 2019-2020 způsobila velké škody kalamita hrabošů, která se v některých regionech opakovala i v roce 2023. Významný vliv měla také pandemie COVID-19, která v letech 2020-2021 omezila pohyb lidí. Následoval konflikt na Ukrajině, který vyvolal zdražení vstupů (ceny energií a hnojiv). Všechny tyto události se propsaly do cen rostlinných komodit. Ceny v konvenčním zemědělství vykázaly mnohem větší výkyvy než ceny ekologické produkce (především významné zvýšení konvenčních cen v roce 2022). Z tohoto pohledu je možné hodnotit ekologické zemědělství jako více stabilní.

Prémiové ceny za bioprodukci jsou často uváděny jako jeden z motivů zemědělců zapojit se do hospodaření v ekologickém režimu. Tlak trhu však tento faktor významně ovlivňuje. V roce 2015 byly podle dat FADN CZ ceny nejvýznamnějších obilovin v EZ o 30 % vyšší než ceny v konvenční produkci, zatímco v roce 2024 to bylo pouze o necelých 15 % více. Přibližování se cen bioprodukce a konvenční produkce je popisováno i v ostatních sektorech (FADN EU 2025).     

Rostlinná výroba

Jak již bylo zmíněno, nejrozšířenější specializací ekologických podniků u nás je chov skotu a zvířat ZOP, zatímco v konvenční produkci převažují podniky orientované na polní výrobu a smíšenou výrobu (ČSÚ 2025). Převažující výrobní zaměření přirozeně ovlivňuje i výsledné hodnoty za celý sektor režimu hospodaření. Podniky chovu skotu a zvířat ZOP představují dlouhodobě přibližně 70 % výběrového souboru FADN EZ. Podniky smíšené výroby tvoří v průměru zhruba 10 %, podniky producentů mléka pak okolo 8 %. Podniky polní výroby dosahují v průměru sledovaného období méně než 5% podílu podniků v souboru. Tyto podíly reflektují zastoupení výrobních specializací ekologických farem v ČR.

V grafu 2 jsou uvedeny charakteristiky složení produkce rostlinné výroby (RV) za vybrané specializace ekologického a konvenčního zemědělství v ČR v roce 2024. Podíly produkce jednotlivých komodit jsou v čase poměrně stálé. U ekologických podniků orientovaných na chov skotu a zvířat ZOP představuje produkce krmných plodin 87 % z celkové produkce rostlinné výroby. V podnicích produkce mléka pak 60 % a u podniků smíšené výroby 34 %. Vzhledem k dominantnímu zastoupení podniků s odchovem a výkrmem skotu a zvířat ZOP je 65 % rostlinné produkce tvořeno pěstováním krmných plodin (louky a pastviny, krmné plodiny na orné půdě). V praxi je však nutné připočítat i produkci obilovin, případně luskovin a olejnin, které jsou také ve vysokém podílu využívány jako krmivo.

Produkce rostlinné výroby se pro snadnou porovnatelnost obvykle uvádí ve vyjádření na hektar z. p. Celková produkce podniků pak zahrnuje i produkci živočišné výroby a ostatní produkci. Hodnota rostlinné produkce představuje u ekologických podniků 37–43 % z celkové produkce.

Hospodaření v přírodně znevýhodněných oblastech

Okolo 90 % ekologicky obhospodařovaných ploch se v ČR nachází v horských a méně příznivých oblastech (96 % luk a pastvin a téměř 70 % orné půdy). Současně se zhruba třetina ploch v EZ nachází v některém ze zvláště chráněných území (tzn. přibližně 45 % zemědělské půdy chráněných území ČR je v ekologickém režimu). V produkčních oblastech zůstává zastoupení EZ naopak na nízké úrovni (MZe 2025).

Obecně bývají farmy, které hospodaří v horských (ANC H) a jiných znevýhodněných oblastech (ANC O/S), v průměru méně intenzivní než farmy mimo oblasti ANC, s nižší intenzitou pracovní síly (méně pracovníků na farmu) a spotřebovávají méně vstupů (EC 2023). Tyto obecné trendy jsou konzistentní napříč různými typy farem. V rámci ekologického zemědělství jsou výnosy na hektar v oblastech mimo ANC v průměru 1,7krát vyšší než v oblastech ANC. Konvenční zemědělci, kteří hospodaří mimo ANC, dosahují 1,3krát vyšších výnosů než farmy v oblastech ANC (Redlichová a kol. 2021).

Podle dat FADN EZ obhospodařují ekologické farmy v horských oblastech (ANC H) dvojnásobnou výměru půdy než podniky mimo oblasti ANC (graf 3). Podniky ve specifických a ostatních oblastech (ANC O/S) pak využívají plochy o přibližně 40 % větší než podniky mimo ANC. Vzhledem k poměrně velkému rozptylu hodnot však rozdíl mezi ANC O/S a podniky mimo ANC není statisticky průkazný.

Současně se změnou oblasti hospodaření se mění také struktura pěstovaných kultur a plodin. Významně stoupá podíl ploch pro pěstování krmných plodin (tabulka 2), které zahrnují jak trvalé travní porosty, tak ornou půdu s produkcí krmných luskovin a olejnin. Především v horských oblastech je dominantní zastoupení pastevních porostů pro chov přežvýkavců. Podniky v oblastech ANC vykazují dvojnásobnou intenzitu chovu přežvýkavců než podniky mimo ANC. Naproti tomu v oblastech mimo ANC jsou zastoupeny i podniky vinařů a ovocnářů.

Umístění ploch s ohledem na oblasti ANC se propisuje do hodnoty produkce RV. Podniky na lokalitách ANC O/S dosahují hodnot na úrovni 55 % produkce RV u podniků mimo ANC, v oblastech ANC H pak klesá průměrná hodnota na 44 % rostlinné produkce podniků mimo ANC. Ze statistického pohledu jsou hodnoty produkce RV v oblastech ANC H a ANC O/S poměrně kompaktní a srovnatelné. Výsledky podniků z oblastí mimo ANC vykazují velký rozptyl, který je způsoben započtením podniků vinařů, jejichž produkce RV je často desetinásobně vyšší než produkce podniků orientovaných na pastevní chov zvířat. Pěstování ovoce a vína, které představuje u podniků mimo ANC necelých 3,5 % ploch, tvoří 40 % hodnoty jejich produkce RV. S ohledem na velký rozptyl hodnot však není rozdíl mezi podniky v ANC a mimo ANC statisticky průkazný.

Pokud vyloučíme z analýzy ve všech sledovaných oblastech podniky specializované na vinařství a ovocnářství, vznikne statisticky průkazný rozdíl mezi produkcí RV u podniků v ANC H a ANC O/S, stejně jako mezi podniky v ANC H a podniky mimo ANC. Rozdíl mezi rostlinnou produkcí u podniků v ANC O/S a mimo ANC není s ohledem na velký rozptyl u farem mimo ANC statisticky průkazný.*

Článek byl odborně recenzován.

Seznam literatury je k dispozici u autorky.

Ing. Zuzana Fuksová, Ph.D.

Kontaktní pracoviště FADN ČR

Ústav zemědělské ekonomiky a informací

Kontakt: Fuksova.Zuzana@uzei.cz

Celý článek najdete v tištěném Našem chovu 8/2026.